Digitální kamery

Digitální kamery - svět v pohyblivých obrázkách

Svět digitálních technologií je stále v pohybu. Uplynulo mnoho času od éry černobílých fotografií. Digitální kamery pronikají do stále více domácností a mění se i zaběhnuté věci v rámci technologií používaných u digitálních kamer. Například se změnilo, že nosičem informace, na který se filmuje, už není magnetický pásek, ale pevný disk nebo paměťová karta.

Jaké jsou druhy digitálních kamer?

Kamery se člení na ty pro záznam v běžném rozlišení a na ty ve vysokém (HD - High Definition). La,ery úrp vyspl= rpuůošemé ilůídaké data ve fpr,íti až 1920 x 1080 pixelů, tedy čtyřnásobné rozlišení proti klasickému videu. Existují i klasické, analogové, ale před nimi již pravděpodobně není dlouhá budoucnost. Dále lze kamery dělit na sportovní, dlaňové a kamery klasické koncepce. Podle záznamového média jsou kamery zaznamenávající obraz v digitálním provedení na pevný disk, paměťové karty nebo na pásek formátu miniDV.

Kamery zaznamenávající na miniDV

Pro běžného uživatele nemá tento způsob mnoho výhod. Jde v podstatě o digitální záznam na pásek, který je mechanicky posunován přes otáčející se videobubínek. Na druhou stranu pro pravé kameramany nabízí pásek více možností, jak natočený materiál dále zpracovat. Je oblíbený zvláště z důvodu snadného střihu, ukládání celých snímků a kompresi, která není náročná na hardwarové prostředky počítače. Pokud se navíc poškodí část záznamu na kazetě, jen na chvíli "vypadne" obraz, ale rozhodně nepřijdete o celý záznam.

Kamery zaznamenávajíc na pevný disk (HDD)

Aktuálně se kapacity pevných disků vestavených v kamerách pohybují kolem 80 GB, ale objevují se i s 240 GB. Jde o mechanický způsob záznamu. Plotny pevného disku se otáčejí a nad povrchy jsou vystavovány hlavičky, jež se vznášejí několik mikronů nad povrchem média. Je to způsobeno systémem vzduchového klínu, který se objeví díky otáčejícím se plotnám pevného disku: ty při svém otáčení strhávají vzduch a ten se dostává pod hlavičky nadnášené nad aktivním povrchem disku. Záznam je nekontaktní. Může se ovšem stát, pokud během záznamu dojde k nárazu do kamery, dojde také ke kontaktu média a hlavičky, což může mít za následek poškození pevného disku nebo čtecích / záznamových hlaviček. Poškození pevného disku je opravitelné, protože programový systém ovládání pevného disku zakáže poškozená místa používat, takže se kapacita záznamového média sníží. V případě poškození hlavičky ale dojde většinou k nevratnému poškození pevného disku. Data je možné obvykle ve specializovaných firmách obnovit, ale pro disk je to konečná. Disky patří, hned za páskami, k nejchoulostivějším místům kamery.

Kamery zaznamenávající na optické disky

Záznam na Blue-ray nebo DVD přináší hlavní výhodu v tom, že je lze prakticky okamžitě přehrát v přehrávačích Blue-ray nebo DVD disků. Nevýhodou zase je, že v kameře musí být celá vypalovací mechanika pro záznam na optický disk. Náraz (například při pádu) může opět poškodit disk nebo mechaniku zázanamu a tím přestává kamera fungovat. Disk se vkládá do kamery tak ,že je nutné otevřít prostor, ve kterém je uložen, čímž se může dostat do mechaniky nečistota (prach, písek, apod.), které mohou mechaniku postupem času rovněž poškodit.

Kamery zaznamenávající na paměťové karty

V souvislosti se zmíněnými snadnými možnostmi poškození kamery jsou tedy nejlepší volbou pro současného běžného uživatele kamery využívající médium ve formě paměťových karet. Informace jsou totiž přenášené na kartu jen ve formě dat a taková kamera je tedy mnohem odolnější vůči otřesům i chvění, které nemají na záznam dat žádný vliv. Jediné mechanické zařízení, které tak na kameně zůstane je mechanismus zaostřování objektivu.

Další výhodou kamer používajících paměťové karty je kapacita. Dnes jsou na trhu paměťové karty s kapacitou až 100 GB značky Kingston, běžně se v současnosti vyskytují 64 GB karty. Pokud to srovnáme s 80 GB diskem, vychází to velmi dobře, nehledě na to, že takovýchto karet může mít člověk po ruce celou řadu a při zaplnění karty ji prostě vymění, vloží další a pokračuje v točení.

Oproti dřívějším páskům je navíc snadnější následné zpracování záznamu. Paměťové karty totiž ukládají video jako soubory a při transportu do počítače jde tedy o běžné kopírování souborů, není potřeba žádné sofistikované zpracovávání.

Dlaňové kamery vs. klasiky, nebo outdoor?

Kamery podle klasické koncepce se dodávají většinou s odklopným displejem bez hledáčku. Dlanové kamery (dlaňovky) jsou mnohem menší a skladnější. Jejich nevýhodou je to, že se drží v takové poloze, že při stisku tlačítka nahrávání může dojít k pohybu kamery a tím i rozmazání rozjížděného obrazu.

Existují i kamery, které jsou voděodolné, vodotěsné nebo se ke kamerám dodává podvodní pouzdro. vyrábějí se také kamery otřesuvzdorné, se kterými lze točit například jízdu na horském kole z kopce dolů a další unikátní zážitky.

Další funkce, které kamera může mít

Automatická detekce obličejů

Dalšími funkcemi, které kamery v současné době oplývají je třeba detekce obličejů ve snímané scéně. Pokud se v hledáčku nebo na displeji objeví obličej, systém snímání ho vyhodnotí a nastaví u něj správnou barevnost, aby obličeje působili živě, nikoli vybledle nebo přehnaně červeně.

Focení

Mnoho kamer dokáže pořizovat i statické fotografie. Většina kamer disponujících touto funkcí funguje tak, že přepíná mezi režimy "focení" a "video". Pokud snímáte video, pracuje kamera v jednom režimu a pro fotografování je třeba ji přepnout do režimu snímání statických obrázků. Jsou i kamery, které mají zvlášť umístěnou spoušť pro pořizováíní fotografií, ty umožňují ukládat fotografie i při záznamu videa. Je to výhoda, protože pokud chce kameraman určitou scénu současně zachovat jako statický obraz, prostě stiskne spoušť a snímek se uloží do adresáře a je hned k dispozici.

Předsnímání

V této funkci jde o to, že kamera v pohotovostním režimu pořád nahrává a video se ukládá do mezipaměti. V paměžti je tedy neustále několik vteřin záznamu. Pokud kameraman přiloží kameru k oku a stiskne tlačítko nahrávání, připojí se těchto několik vteřin z vyrovnávací paměšti a vznikne záznam, který má něco navíc. Takže je přidán i záznam, o který by filmař amatér přišel.

Optický stabilizátor

Princip optického stabilizátoru spočívá v pohyblivé čočce, která je součástí objektivu. Čočka se hýbe proti směru pohybu, a tak obraz vyrovnává. Tímto stabilizátorem disponují poloprofesionální a profesionálníkamery a poskytuje velmi dobré výsledky.

Elektronický stabilizátor

Elektronický stabilizátor se snaží najít nechtěný pohyb až v nasnímaném obraze. Propočítává se rozdíl mezi fyzickými a efektivními body snímače. Je využíván častěji využíván, je konstrukčně méně náročný. Ke své funkci potřebuje větší rozlišení snímače než výsledné rozlišení obrazu, neboť pohyb je vyrovnáván posunutím výřezu z natočených dat.

Zoom

Zoom umožňuje optické přiblížení objektu aniž by se změnila vzdálenost kameramana od zaznamenávaného objektu.

Optický zoom

Jde o zvětšení, které provádí optika kamery, nezhoršuje tedy kvalitu obrazu. Prob běžné účely stačí přiblížení v hodnotě 10x.Se stativem mají smysl i vyšší hodnoty, jinak je obraz většinou rozkolísaný.

Digitální zoom

Jde o přiblížení provedené kamerou nebo programem na úpravu obrazu, který je matematicky propočítaný. Má za následek snížení kvality záznamu kamery - něco jako funkce "vyřež".