Koupě notebooku s sebou nese mnoho úskalí, kterým je třeba se vyhnout. Připravili jsme pro vás seriál, který má za cíl vám s výběrem pomoci. Upozorníme vás na parametr, kterým je potřeba věnovat pozornost. V dnešním díle si ukážeme jaký význam má design a ergonomie notebooků. Dále si něco řekneme o bateriích, procesorech, čipových sadách a pamětích.

Notebook už dnes není přepychovým zbožím. S klesajícími cenami roste prudce i počet uživatelů přenosných počítačů. Na rozdíl od stolních počítačů je výběr vhodného notebooku náročnější, protože se nedá počítat s pozdějším rozsáhlejším rozšířením systému a kromě toho jsou ceny notebooků vyšší než ceny klasických PC. Tento seriál je určen především těm, kdo si kupují první notebook.

Upřesněte si, k čemu budete notebook nejvíce používat.

Není notebook jako notebook. Některé mají vysoký výkon, ale nehodí se pro časté přenášení, jiné jsou lehounké, ale z výbavy mají jen to nejnutnější. Proto je při výběru notebooku důležité stanovit si nejprve nejčastější způsob jeho využití. Pokud byste chtěli, aby váš notebook uměl všechno - i to, co využijete jen velice zřídka - může se snadno stát, že sáhnete vedle a zažijete rozčarování nad nevhodnou volbou. Zatímco u klasického počítače je velice důležitý poměr výkon/cena, při výběru notebooku může být tento údaj spíše zavádějící. Ve hře je totiž i mnoho dalších parametrů, na které nesmíme zapomínat. U notebooku jsou zpravidla nejdůležitější tyto parametry: mobilita (tj. míra přenosnosti, daná váhou a rozměry), výkon, rozšiřitelnost, výbava a cena. Neexistuje notebook, který by vynikal ve všech. Proto si nejprve zvolte, co je pro vás nejdůležitější.

Aby nám výrobci usnadnili orientaci na trhu notebooků, ustálilo se rozdělení do tří skupin podle základních parametrů.

  1. all-in-one notebooky jsou nejlevnější a zároveň nejrozměrnější a nejtěžší. Nejlépe se hodí jako náhrada stolního PC. Obsahují všechny často používané periferie včetně optických mechanik, WiFi a podobně. Optické mechaniky bývají zamontovány napevno nebo jsou ve výměnných slotech. Váha All-in-one notebooků se pohybuje okolo 3kg. Nejčastěji jsou vybaveny mobilním procesorem, ale v této kategorii se občas vyskytují i klasické procesory.
  2. Ultrapřenosné mininotebooky uspokojí uživatele, kteří jsou často na cestách. Váha mininotebooků se pohybuje okolo 1,6kg a rozměrově se přibližují formátu A4. Takováto miniaturizace sebou ale nese i některé nevýhody. Subnotebooky mají často menší grafický výkon a menší displej. Optická mechanika nebývá do notebooku zabudována vůbec. V případě potřeby se dá využít externí mechanika, připojitelná přes USB nebo přes dokovací stanici. Cena mininotebooků bývá spíše vyšší.
  3. Modulární notebooky tvoří kompromis mezi all-in-one notebooky, které mají všechny mechaniky napevno zabudované, a ultrapřenosnými notebooky, které mají zase mechaniky externí. Modulární notebooky jsou vybaveny jedním nebo dvěma šachtami, do kterých si můžete dát optickou mechaniku, disketovou mechaniku, pevný disk nebo třeba další baterii.

Design a ergonomie

Ještě před několika lety byl každý notebook šedivo-černá hranatá krabice bez jakýchkoliv atraktivních designových prvků. Dnes se mnoho výrobců drží podobné koncepce, ale do notebookové šedi začínají pronikat i další barvy a designové vymoženosti. Velkou skupinu uživatelů notebooků stále tvoří manažeři a ti budou stěží ochotni například prezentovat se svítivě zeleným nebo jinak výrazným notebookem. Je to podobné jako s mobilními telefony. Když mobilní telefony začínaly, nikoho ani nenapadlo nabízet výměnné kryty nebo různé světelné efekty. Dnes, když "mobily" pronikly i mezi mládež, stávají se podobné doplňky u některých typů mobilů standardem a tvoří image uživatele. podobně i rozšíření cenově dostupných notebooků i pro širší veřejnost s sebou nese také inovace v designu. Pokud si na design potrpíte, máte už dnes na výběr. Například firma Asus nebo Acer nabízí některé velmi pěkné modely ve stříbrných barvách. Vyloženě stylovým notebookem je například zářivě červený model Ferrari od Aceru. Oblé křivky mají i některé praktické výhody. Například se méně prodírá brašna v místech, kde je roh notebooku.

Na druhou stranu mnoho renomovaných firem, jako například IBM, dává přednost osvědčenému, nijak nevyčnívajícímu designu. Notebooky IBM jsou tak velmi funkční a propracované do nejmenších detailů.

Důležitými prvky, které ovlivňují ergonomii notebooku, jsou klávesnice a touchpad. Notebook All-in-one by měl mít klávesnici se standardním rozměrem kláves. U mininotebooků asi něco takového požadovat nemůžeme, přesto by zmenšení kláves mělo být minimální. Důležité je také rozložení klávesnice. Často používaná tlačítka by měla být snadno dostupná. Například Enter by měl být zvětšený. Někdy mohou problémy vznikat špatně přístupnými kurzorovými klávesami. U notebooku je často nutné přepínat klávesy pomocí funkční klávesy Fn, proto je dobré, když je tato klávesa dobře umístěná a neplete se s ostatními klávesami, jako je například Ctrl a Alt. Velmi důležitý je také zdvih kláves, který by měl být asi 3mm. Jedny z nejlepších klávesnic mají notebooky IBM.

Pro ovládání pohybu kurzoru se dnes téměř u všech notebooků používá touchpad - malá destička pod klávesnicí, která snímá pohybem prstu a podle něj zobrazuje ukazatel myši. Vyjímečně se můžeme setkat ještě s trackpointem - malou páčkou s kuličkou navrchu umístěnou mezi klávesy. Existují sklaní zastánci obou dvou technologií a každému může vyhovovat něco jiného. U touchpadu závisí především na jeho rozměru a dalších funkcích. Velmi užitečná je například funkce skrolování textu. Skrolování se ovládá vertikálním pohybem prstu na kraji touchpadu.

Baterie

V současných noteboocích se téměř vždy setkáváme s lithium iontovou (li-ION) baterií. Oproti bateriím NiMH má lithium iontová baterie delší životnost a není nutné ji nabíjet až po úplném vybití. Li-ION baterie jsou také lehčí. I když je jejich cena o něco vyšší, nedoporučuji už dnes kupovat notebook se starší baterií NiMH.

Dalším důležitým parametrem akumulátorů je jejich kapacita. Udává se většinou v mAh, ale tento údaj není přesný, protože skutečná kapacita baterie závisí také na jejím napětí. Obvyklé kapacity akumulátorů se pohybují okolo 3000 - 4500 mAh, s napětím od 10ti do 15ti Voltů. Čím vyšší číslo Vám vyjde po vynásobení těchto veličin, tím lépe. Někteří výrobci udávají kapacitu ve watthodinách (Wh). Tyto jednotky jsou pro údaj o kapacitě baterie daleko vhodnější. Pokud je u baterie uvedena kapacita v mAh a je udáno napětí článků, můžete si spočítat kapacitu ve Wh tak, že znásobíte údaj v mAh napětím článků a výsledek vydělíte 1000. (například baterie s parametry 4300mAh a napětím 11.1V má kapacitu 47,73Wh)

Celkovou výdrž baterie velmi ovlivňují použité komponenty notebooku a zejména procesor. Notebooky s mobilními procesory mohou pracovat se stejnou baterií i o 300% déle, než notebooky s klasickým procesorem.

Procesor

Procesor značně ovlivňuje výkon notebooku, a jak už jsme si řekli, i výdrž při práci na baterie. Je to také jedna z nejdražších komponent v notebooku. Procesory se dají rozdělit na mobilní a stolní. Mobilním procesorům v současné době kraluje Intel s vynikajícím Pentiem M a jeho levnější variantou - Celeronem M. Mobilní procesory se v lecčem liší od stolních. Především svou taktovací frekvencí. Zatímco stolní procesory jsou taktovány na frekvencích přes 3GHz, jen ty nejvýkonnější mobilní procesory překročí taktovací frekvenci 2GHz. Nenechte se tím zmást. To neznamená, že by mobilní procesory byly méně výkonné. Díky své vnitřní struktuře a velké paměti cache dosahují podobných výsledků. Díky nižší taktovací frekvenci a díky různým šetřícím režimům mají mobilní procesory značně nižší spotřebu. Proč se tedy ještě do některých notebooků dávají stolní procesory? Je to především kvůli ceně. Notebook s Pentiem 4 nebo Athlonem 64 vydrží sice pracovat na baterii jen něco přes hodinu, ale nabízí vysoký výpočetní výkon za rozumný peníz.

Pokud potřebujete výkon klasického PC na multimediální aplikace a nevadí Vám menší výdrž na baterii, můžete sáhnout po notebooku se stolním procesorem. Výkon takovýchto notebooků je dostačující i pro ty nejnáročnější aplikace. Kromě nižší výdrže musíte také počítat s vyšší provozní teplotou notebooku a tím pádem i s vyšší hlučností.

Pokud by vás krátká doba provozu na baterie příliš omezovala a potřebujete vysoký výkon, investujte do mobilního Pentia M.

Procesor Celeron M je určen uživatelům, kteří nepožadují závratný výkon a chtějí levný notebook s dlouhou výdrží na baterie. Notebook pak může sloužit jako mobilní přenosný počítač pro psaní textů, internet a podobné nenáročné aplikace.

Vedle procesorů Pentium M a Celeron M od Intelu jsou v některých noteboocích procesory od konkurenčního AMD. Mobilní Sempron nabízí výkon vyšší než Celeron M a nižší než Pentium M. Má o něco vyšší spotřebu a cenou se vyrovná Celeronu M. Novější Turion 64 je určen jako konkurence Pentia M. Nejvýkonnějším modelům Pentia M zatím nestačí, ale za přijatelnou cenu tvoří dobrou alternativu k středně výkonným Pentiím M.

Zatímco v mobilních procesorech AMD jen pokulhává za Intelem, stolní procesory od AMD nabízí lepší poměr výkon/cena a menší spotřebu. Pokud si chcete koupit notebook se stolním procesorem, je zpravidla Athlon 64 o něco lepší volbou než Pentium 4.

Čipset

Čipset je další důležitá komponenta, která ovlivňuje výkon systému. Často je výkon čipové sady podceňován a moc se o něm nemluví, ale špatně zvolená čipová sada může být pro notebook brzdou.

V současné době jsou nejrozšířenější čipsety od Intelu. Dalšími významnými výrobci, zejména pro procesory AMD, jsou SiS, VIA, Ati a nVidia. Nemáme zde prostor procházet postupně parametry a výkon všech čipových sad na trhu. Tak tedy jen krátce o nejrozšířenějších čipsetech od Intelu. V nedávné době nastala mezi čipsety revoluce, která umožnila proniknutí některých výkonových prvků z PC do notebooků. Čipsety patřící k této nové generaci Intel označuje i910 a i915. Nabízí podporu DDR2 pamětí, PCI-expres a dalších vymožeností. Notebook s touto čipovou sadou nabízí velmi dobrý výkon a s koupí notebooku s touto sadou rozhodně neprohloupíte. Starší čipová sada i855 je o něco levnější. U notebooků s levným procesorem Celeron M není výkonový rozdíl tak markantní, ale u výkonnějších procesorů se investovat do novějšího čipsetu rozhodně vyplatí.

Paměť

Nároky na operační paměť se s nástupem každé nové verze systému Windows zdvojnásobují. Zatímco na provoz Windows 3.11 vám stačilo 16MB, Windows 95 potřeboval pro práci už 32MB, Windows 98 64MB, Windows 2000 a NT 128MB RAM a současný Windows XP běží bez problémů až na notebooku s 256MB RAM. Vzhledem k tomu, že Windows XP je v současné době nejrozšířenější operační systém, je 256MB RAM opravdové minimum. Pokud nechcete notebook používat jen pro běh kancelářských aplikací, ale občas si chcete spustit i nějakou tu hru nebo jiný náročnější software, je 512MB RAM velkou výhodou. Podle mých zkušeností není paměť komponentou, na které by se mělo šetřit.

Na výkonu notebooku se podepisuje i rychlost paměti. V současné době se nejčastěji setkáváme s paměti DDR taktovanou na 333MHz. Paměti DDR2 na 400 nebo 533MHz přináší v některých aplikacích výkonový nárůst až v řádu desítek procent. Investovat do paměti DDRII má význam především u procesorů Pentium M. U procesorů AMD má větší podíl na výkonu paměti lepší časování. To je ale údaj, ke kterému se u notebooků tak snadno nedopídíme.

To by bylo dnes k výběru notebooku vše. V příštím díle se podrobněji podíváme na displej, grafickou kartu, harddisk, optické mechaniky a na možnosti komunikace.