Koupě notebooku s sebou nese mnoho úskalí, kterým je třeba se vyhnout. Připravili jsme pro vás seriál, který má za cíl vám s výběrem pomoci. Upozorníme vás na parametr, kterým je potřeba věnovat pozornost. V dnešním díle si ukážeme jaký význam má design a ergonomie notebooků. Dále si něco řekneme o bateriích, procesorech, čipových sadách a pamětích.

Notebook už dnes rozhodně není přepychovým zbožím. Ztratil punc technologické novinky. S rostoucím rozšířením chytrých telefonů a tabletů zjišťuje řada uživatelů, že se bez něj obejdou. Stále ale je řada operací, typově ty, kde se tvoří obsah nebo je potřeba větší zobrazovací zařízení, pro které je notebook vhodnější než menší zařízení. Tento seriál je určen především těm, kdo si kupují první notebook.

Upřesněte si, k čemu budete notebook nejvíce používat.

Není notebook jako notebook. Některé mají vysoký výpočetní či grafický výkon, ale nehodí se pro časté přenášení. Jiné jsou lehounké, s dlouhou výdrží baterie, ale z výbavy mají jen to nejnutnější. Proto je při výběru notebooku důležité stanovit si nejprve nejčastější způsob jeho využití. Pokud byste chtěli, aby váš notebook uměl všechno, i to, co využijete jen zřídka, může se stát, že sáhnete vedle a zažijete rozčarování nad nevhodnou volbou.

Zatímco u klasického počítače je velice důležitý poměr výkon/cena, při výběru notebooku může být tento údaj zavádějící. Ve hře je totiž i mnoho dalších parametrů, na které nesmíme zapomínat. U notebooku jsou zpravidla nejdůležitější tyto parametry: mobilita (tj. míra přenosnosti, daná váhou a rozměry), výkon, rozšiřitelnost, výbava a cena. Neexistuje notebook, který by vynikal ve všech. Proto si nejprve zvolte, co je pro vás nejdůležitější.

Podle hlavního způsobu využití můžeme notebooky rozdělit do následujících skupin.

  1. Herní nebo grafický notebook jsou ty nejlépe vybavené, ale také nejdražší. Pro plnohodnotné hraní počítačových her je zapotřebí výkonný procesor a grafická karta. Nevýhodou těchto notebooků bývá nižší výdrž baterie, větší rozměry a hmotnost. Mají rozměry mezi 15 - 17" a patří mezi nejtěžší. Váha se pohybuje kolem 3 a více kg. Herní notebooky mívají kvůli spotřebě rozměrnější i napájecí adaptér. Ne, že by se nedaly přenést, ale velké cestování to s nimi moc není. Nejvíc se blíží stolnímu počítači.
  2. Běžný pracovní / kancelářský notebook tyto notebooky jsou rozměrově střed. Nejčastěji mají dnes notebooky rozměry 14". Méně často se vyvskytují 13" nebo 15". Používají se na běžnou kancelářskou práci. 15" notebooky mají relativní výhodu v tom, že mívajjí začleněnu hardwarově plnohodnotnou numerickou klávesnici. Čtrnácti a méněpalcové notebooky ji mívají řešenou softwarově v pravé části klávesnice, zpřístupněnou přes funkční klávesy. Relativní výhoda je to pro to, že se tyto notebooky často dělají s dockovacím konektorem, popř. je možné je připojit k dockovací stanici přes USB a napojit se tak na sadu dalších zařízení vč. plnohodnotné klávesnice a velkého monitoru na stole. Tyto notebooky dobře poslouží i na běžné využití v domácnosti - internet, fotky, přehrávání videí. Hmotnost se pohybuje obvykle od 1,6 do 2,2 kg. Záleží na velikosti notebooku, baterie a toho, zda je ještě osazený optickou mechanikou.
  3. Notebooky pro cestovatele uspokojí uživatele, kteří jsou často na cestách. Notebooky na cestování jsou logicky menší a lehčí, podle toho, co je cestovatel schopen unést. Mívají úhlopříčku do 13,3" a není nerozumné dnes chtít, aby takový notebook vážil do 1,6 kg. S menší vahou je spojena absence optické mechaniky. V případě potřeby se dá využít externí mechanika, připojitelná přes USB nebo přes dokovací stanici. Při výběru notebooků na cesty je třeba věnovat pozornost konstrukci. Časté přenášení, vyndavání a zandavání z tašky dávají notebooku zabrat. Miniaturizace sebou ale nese i některé nevýhody. Menší notebooky mají často menší grafický výkon a menší displej. Podobné je to s výpočetním výkonem. Pro cestovní notebooky se využívají energeticky úsporné procesory, díky nimž vydrží notebook déle v provozu, na druhou stranu výpočetní výkon je omezený.
    Do téhle skupiny notebooků můžeme zařadit i:
    Ultrabooky - standard definovaný intelem s kvalitním kovovým zpracováním, s lehkým a tenkým provedením, SSD diskem (nepovinně) a výdrží na baterii alespoň 5 hodin
    Konvertibilní notebooky - zařízení s dotykovým displejem a konstrukcí, která umožňuje otočit, překlopit nebo přímo oddělit displej od klávesnice a mít možnost používat notebook i v režimu tablet
    Chromebooky - malé přenostné zařízení s operačním systémem Chrome OS. Cílí na uživatele, kterří jsou většinu času na internetu a hodně používají ekosystém Googlu.

Design a ergonomie

Když se začaly vyrábět, byl každý notebook šedivo-černá hranatá krabice bez atraktivních designových prvků. Po čase se objevily různé barevné kreace. Nechybí notebooky růžové a obrázkové. Dnes se mnoho výrobců vrací k původní koncepci, ale notebookovou černotu nebo šeď zpestřují stříbrnými a jinými prvky.

Velkou skupinu uživatelů notebooků stále tvoří manažeři a ti budou stěží ochotni například prezentovat se svítivě zeleným nebo jinak výrazným notebookem. Pokud si na design potrpíte, máte dnes bohatý výběr.

Mnoho renomovaných firem, jako třeba Dell nebo Lenovo dává přednost osvědčenému, nijak nevyčnívajícímu designu s konstrukcí, kterou prověřil čas. Latitudy od Dellu, LifeBooky od Fujitsu, EliteBooky a ProBooky od HP nebo Thinkpady, původně od IBM, nyní od Lenova jsou velmi funkční a propracované do nejmenších detailů.

Důležitými prvky, které ovlivňují ergonomii notebooku, jsou klávesnice a touchpad. Pracovní notebook by měl mít klávesnici se standardním rozměrem kláves tak, aby bylo možné bez potíž tisknout jednotlivá tlačítka.

U mininotebooků asi něco takového požadovat nemůžeme, přesto by zmenšení kláves mělo být minimální. Důležité je také rozložení klávesnice. Často používaná tlačítka by měla být snadno dostupná a výraznější. Například Enter by měl být zvětšený. Někdy mohou problémy vznikat špatně přístupnými kurzorovými klávesami.

U notebooku je často nutné přepínat klávesy pomocí funkční klávesy Fn, proto je dobré, když je tato klávesa dobře umístěná a neplete se s ostatními klávesami, jako je Ctrl a Alt. Velmi důležitý je také zdvih kláves. Hodně je to o zvyku, ale je potřeba, aby se Vám s notebookem dobře pracovalo.

Pro ovládání pohybu kurzoru se dnes téměř u všech notebooků používá touchpad - malá destička pod klávesnicí, která snímá pohyb prstu a podle něj zobrazuje ukazatel myši. Vyjímečně se můžeme setkat ještě s trackpointem - malou páčkou s kulatou ploškou navrchu umístěnou mezi klávesy. Hodně oblíbený je stále mezi americkými uživateli.

Existují sklaní zastánci obou dvou technologií a každému může vyhovovat něco jiného. U touchpadu závisí především na jeho rozměru a dalších funkcích. Velmi užitečná je například funkce skrolování textu. Skrolování se ovládá různě podle zařízení, např. vertikálním pohybem prstu na kraji touchpadu nebo u Dell Latitudů pohybem dvou prstů po touchpadu.

Baterie

V současných noteboocích se obvykle setkáváme s lithium-iontovou (Li-ion) baterií, případně se vyskytují o něco výkonnější lithium-polymerové články (Li-Pol). Se starší verzí NiMH se už velmi pravděpodobně nesetkáte.

Lithiová baterie má delší životnost než starší typ a není nutné ji nabíjet až po úplném vybití. Úplné vybití jí naopak škodí, co se týče délky životnosti. Dlouhodobé vybití ji může úplně zničit. Lithiová baterie postupem času ztrácí svou kapacitu a v průběhu několika let je třeba akumulátor vyměnit. Nesnáší dobře přímé slunce a extrémní teploty - jak velký chlad, tak velké teplo. Způsob, jak si prodloužit životnost je udržovat akumulátor mezi 20 - 80 % kapacity.

Dalším důležitým parametrem akumulátorů je jejich kapacita. Udává se většinou v mAh, ale tento údaj není přesný, protože skutečná kapacita baterie závisí také na jejím napětí. Obvyklé kapacity akumulátorů se pohybují okolo 4400 - 5200 mAh pro šestičlánkové baterie, s napětím od 10ti do 15ti Voltů. Devítičlánkové baterie mají kapacitu kolem 7800 mAh.

Čím vyšší číslo Vám vyjde po vynásobení veličin kapacity a napětí, tím lépe.

Někteří výrobci udávají kapacitu ve watthodinách (Wh). Tyto jednotky jsou pro údaj o kapacitě baterie daleko vhodnější. Pokud je u baterie uvedena kapacita v mAh a je udáno napětí článků, můžete si spočítat kapacitu ve Wh tak, že znásobíte údaj v mAh napětím článků a výsledek vydělíte 1000. (například baterie s parametry 4300mAh a napětím 11.1V má kapacitu 47,73Wh)

Celkovou výdrž baterie velmi ovlivňují použité komponenty notebooku a zejména procesor. Notebooky s úspornými procesory mohou pracovat se stejnou baterií i o 300% déle, než notebooky s klasickým procesorem.

Procesor (CPU)

Procesor značně ovlivňuje výkon notebooku, a jak už jsme si řekli, i výdrž při práci na baterie. Když se vysvětluje zjednodušeně jeho funkce, přirovnává se k roli mozku v lidském tělě. Je to také jedna z nejdražších komponent v notebooku.

Dva největší výrobci procesorů jsou dnes Intel a AMD. Procesory se dělí podle počtu jader a frekvence. Čím větší je počet jader a čím větší frekvence, tím je obvykle výkonnější. Neplatí to ale univerzálně. Výpočetní výkon záleží i na jiných veličinách. Pro srovnání výkonu různých procesorů je praktičtější podívat se na nějaký benchmark.

Výkon a celkovou rychlost procesoru ovlivňuje také datové sběrnice, která spojuje procesor s RAM a velikost vyrovnávací paměti (cache).

Frekvence procesoru

Frekvence procesoru (také se používá výraz takt procesoru nebo taktovací frekvence) je historicky veličina, které se věnuje velká pozornost. V jednom taktu jsou uvnitř procesoru provedeny přesně definované operace. Kvůli různým technikám zvýšení výkonu už ale dnes není frekvence rozhodující faktor a nelze ji využít jako srovnání často ani mezi kompatibilními procesory.

Intel Atom

Procesory s označením Atom se používají zvláště do menších, přenosných notebooků, tam kde není třeba vysoký výpočetní výkon, ale pozornost se soustředí na dlouhou výdrž baterie. Osazují se jimi i tablety.

Celeron, Pentium DualCore

Procesory Celeron a dvoujádrová Pentia patří do kategorie méně výkonných. Používají dnes buď v lowendových noteboocích, kde je velký tlak na cenu, případně rovněž tam, kde není potřeba velký výpočetní výkon, ale energetická úspornost kvůli výdrž baterie.

Celeron je z jako řada z těchto dvou slabší a určen uživatelům, kteří nepožadují závratný výkon a chtějí levný notebook s dlouhou výdrží na baterie. Notebook pak může sloužit jako mobilní přenosný počítač pro psaní textů, internet a podobné nenáročné aplikace.

Core i3, i5, i7, i9

To, co aktuálně dominuje v procesorech na trhu s repasovanou technikou, jsou výkonné procesory od intelu Core i3, i5 nebo i7. Jednotlivé procesory i3, i5 a i7 mají čtyřčíselné označení. První číslice značí generaci procesoru. To se vyplatí sledovat, protože každá generace přináší nárůst výkonu a celkově vyšší generace procesoru svědčí o novější, modernějším stroji. Samotné pojmenování Core i3, i5, i7 se také týká výkonu. Core i3 jsou dvoujádrové procesory určeny (reletivně) na méně náročnější činnosti. Při požadavku vyššího výkonu jsou doporučovány procesory Core i5 a Core i7. Nejnáročnější uživatelé, kteří potřebují vysoký grafický nebo herní výkon, volí ze čtyřjádrových verzí Core i7. Pro běžné používání stačí s přehledem Core i5. Ty jsou v některých verzích čtyřjádrové, v jiných dvoujádrové se čtyřmi vlákny.

Core i9 procesory se zatím (r. 2019) vyskytují zřídka. Patří k tomu nejvýkonnějšímu, ale také nejdražšímu, co Intel nabízí. Spousta jader a ještě více vláken a obrovský výkon. Například procesor značený jako Skylake-X, Core i97980XE má 18 jader a 36 vláken.

Na konci číselné řady procesorů může být ještě písmeno, které označuje zvláštní vlastnosti proceosru. Pokud tam není, jde o procesor bez zvláštních vlastnotí. Písmena U a Y značí jde o úspornou verzi s nižším výkonem do tichých, příp. pasivně chlazených strojů, např. Intel Core i5-5300U. HQ značí procesor s vysokým grafickým výkonem (H) a čtyřmi jádry (Q). Podrobnější popis lze získat na stránkách Intelu.

AMD procesory

Notebooky osazené AMD procesory se objevují v nabídce repasovaných notebooků řídčeji. Je to dáno tím, že Intel měl technologický náskok. AMD má různé typy procesorů a řada z nich má slušný výkon a vychází cenově příznivěji. Je vhodné se před výběrem podívat na benchmark a zkušennosti.

Zprávy ohlášené v nedávné době by ukazovaly, že AMD náskok Intelu stáhlo a bude zajímavé pozorovat, zda se budou více prosazovat do repasů např. stroje s AMD Ryzeny vč. těch nových vyráběných 7 nm procesem.

Intel Xeon

Řada Xeon se využívala a využívá nejčastěji v serverech a pracovních stanicích. Oproti běžným procesorům disponují například možností zapojení více procesorů zároveň, také tam bývá podpora ECC pamětí a větší počet jader spolu s vyšší kapacitou mezipaměti.

Mezi repasovanými notebooky s Xeony najdeme nejčastěji u pracovních stanic Dell Precision, které se vyznačují vysokým výkonem pro grafické operace.

Jádra a vlákna (Cores & threads)

Více jader u procesorů znamená obvykle větší výkon. Další jádra jsou v podstatě další procesory na jednom čipu.

Multithreading je další způsob, jak zvýšit výkon procesoru. Technologií umožňuje zvýšit počet vláken v jednom procesoru. Procesor je pořád jeden, ale předstírá, že jich je více. Vlákna můžou v rámci procesoru vykonávat paralelně různé činnosti. Vlákna sdílí paměť i další systémové prostředky.

Cache procesoru

Jde o paměť přímo v procesoru, která zrychluje práci. Větší hodnota znamená větší rychlost. Běžně se nyní pohybuje na úrovni 3 MB. Výkonnější procesory mívají i 6 - 8 MB. Vyrovnávací paměť procesoru bývá dvou nebo třístupňová. L1 je menší a rychlejší část paměti, která je přímo součástí procesoru. L2 je větší část, která se umisťuje do pouzdra s procesorem. L3 je společná paměť pro více procesorů.

Chipset (Čipová sada)

Chipset je další důležitá komponenta, která ovlivňuje výkon systému. Stará se o komunikaci mezi procesorem a dalšími komponentami na základní desce - sběrnicemi, sloty, řadiči atd. Často je výkon čipové sady podceňován a moc se o něm nemluví, ale špatně zvolená čipová sada může být pro notebook brzdou.

V současné době jsou nejrozšířenější čipsety od Intelu. Dalšími významnými výrobci jsou AMD, nVidia a VIA. Nemáme zde prostor procházet postupně parametry a výkon všech čipových sad na trhu. U notebooků s levným procesorem není výkonový rozdíl tak markantní, ale u výkonnějších procesorů se investovat do novějšího čipsetu rozhodně vyplatí.

Paměť

Nároky na operační paměť se v průběhu času stále zvyšují. Pokud tu uděláme historické okénko, tak zatímco na provoz Windows 3.11 vám stačilo 16MB, Windows 95 potřeboval pro práci už 32MB, Windows 98 64MB, Windows 2000 a NT 128MB RAM, Windows XP chtěl minimálně 256 MB RAM, ale ke konci cyklu běžel rozumě spíše s 512 MB - 1 GB RAM. Windows 7 chtěli pro plynulý provoz 2 GB.

Pro současné Windows 10 se jako minimum pro 64bitové systémy uvádí 2 GB. Reálně se doporučuje spíše 4 GB pro náročnější uživatele s více otevřenými aplikacemi raději 8 GB RAM.

Pokud nechcete notebook používat jen pro běh kancelářských aplikací, ale občas si chcete spustit i nějakou tu hru nebo jiný náročnější software, je 8 GB RAM aktuálně (rok 2019) rozumná hranice, která nebrzdí. Hráči, grafici a střihači můžou už teď potřebovat více. Záleží na softwaru, který používají. Je dobré podívat se před nákupem na hardwarové požadavky.

Na výkonu notebooku se podepisuje i rychlost paměti. V současné době se nejčastěji setkáváme v repasech s paměťmi DDR3 taktovanými na frekvencích 1333 - 1600 MHz. V novějších modelech se už ale objevují i DDR4 na frekvenci 2133 a 2400 MHz. DDR4 přináší proti DDR3 očekávaně vyšší rychlost, ale současně také nižší standard napájení - 1,2 V proti 1,5V u DDR3, což znamená ve výsledku nižžší spotřebu.

To by bylo dnes k výběru notebooku vše. V příštím díle se podrobněji podíváme na displej, grafickou kartu, pevný disk a na rozhraní pro propojení s dalšími zařízeními.