
Co je větší, potažmo vyšší, je vždy lepší. Názor, který je aplikován napříč nejrůznějšími segmenty ovšem nemusí být zcela pravdivý u rozlišení notebooku. O tom se můžete přesvědčit s námi.
Každý notebook je vybaven displejem, což umožňuje použití této mobilní výpočetní techniky bez nutnosti připojení monitoru. I když taková varianta se pochopitelně nevylučuje. Při nákupu libovolného modelu byste se měli zajímat nejen o velikost a výkon, ale také o samotné rozlišení obrazovky. To sehrává z uživatelského hlediska poměrně zásadní roli a málokdo si to uvědomí.
Rozlišení displeje je v podstatě celkový počet obrazových bodů na této ploše, které jsou udávány v pixelech. Z logiky věci vyplývá, že čím vyšší rozlišení, tím větší množství pixelů a tím pádem ostřejší, detailnější a kvalitnější obraz. Tuto obecnou definici však nelze aplikovat na každý notebook. Opravdu je vyšší rozlišení u notebooku vždy lepší? Na to a mnohé další se vám pokusíme odpovědět prostřednictvím následujících řádků.
Pořízení notebooku je samozřejmě individuální záležitostí s ohledem na to, k čemuž tuto výpočetní techniku chcete využívat. Od toho se odvíjí velikost notebooku od 13" do 17" a s ním spojené rozlišení. To je třeba volit i s ohledem k úhlopříčce. Menší notebooky oceníte na cestách, pro kancelářskou práci jsou ideální varianty 15,6" až 16". A přesně na těchto displejích se nejčastěji setkáte s níže uvedenými typy rozlišení.
Při rozmýšlení, zda se vyplatí investovat do vyššího rozlišení vezměte v potaz například hranici lidského oka. Ta je často spojována s hustotou pixelů označovanou zkratkou PPI neboli Pixels Per Inch. Příliš velká hustota z pohledu detailů již není rozpoznatelná lidským okem. Typickým příkladem je menší notebook s 4K rozlišením.
Pokud se rozhodujete mezi FHD, 2K a 4K rozlišením u notebooku, pomyslným odrazovým můstkem se vám může stát pořizovací cena. Pro někoho to může být zásadní faktor ovlivňují to, zda zvolíte model s vyšším rozlišením či nikoliv. Z logiky věci jasně vyplývá, že čím vyšší rozlišení, tím dražší notebook.
Do provozních nákladů se mimo jiné promítá také spotřeba elektrické energie. Obrazovka s vyšším rozlišením bude mít hustší mřížku tranzistorů a k dosažení požadovaného podsvícení bude zapotřebí intenzivnějšího světla, tím pádem i spotřeby energie. Pochopitelně se k tomu přidávají i vlastnosti grafického čipu, ve výsledku však notebook s vyšším rozlišením spotřebuje více energie z akumulátoru a snižuje se délka jeho provozu. Takový notebook vydrží klidně o dvě až čtyři hodiny méně než ten samý s nižším rozlišením.
Spojení velikosti úhlopříčky a rozlišení je určitě zásadní. V potaz musíte vzít to, že s vyšším rozlišením dojde k vizuálnímu zvětšení pracovní plochy a tím pádem ke zmenšení ikon, textů a ostatních prvků. V ten moment lze narazit na scaling neboli škálování, s nímž si operační systémy Microsoft Windows a macOS nemusí jednoduše poradit. Spousta aplikací se může vykreslovat špatně a třeba na čtrnáctipalcovém notebooku s rozlišením 4K budou mít ikony na ploše jen pár milimetrů.
V tento moment se přistupuje k přepočítávání prostřednictvím zvětšování v operačním systému, což nebývá úplně šťastné řešení. Vlivem něj totiž mohou vybrané aplikace vypadat rozmazaně nebo se správně nezobrazí některá tlačítka a jiné prvky. Je proto vhodné vědět, co od vyššího rozlišení očekáváte a volit ho v kombinaci s adekvátní velikostí úhlopříčky displeje.
V honbě za vyšším rozlišením u notebooku vezměte v potaz ještě větší nároky na hardware obecně. Krásnější a detailnější vykreslení obrazu si pochopitelně žádá podporu lepšího hardwaru, a to především z pohledu grafické karty. S ohledem na provozování konkrétní činnosti na notebooku je potřeba renderovat více bodů, jako například při hraní počítačových her, aby nedošlo ke snižování výkonu FPS. Vyšší rozlišení pak může mít ještě jedno negativum, jímž je zvýšené zahřívání notebooku.
Otázkou tedy zůstává, kdy dát přednost vyššímu 4K rozlišení s ohledem na velikost displeje notebooku? Vyšší rozlišení je určitě vhodné pro notebooky větší jak 15,6", takže 16" a 17" je ideální rozměr. Z toho už celkem jasně vyplývá, k čemu se vám takový notebook bude hodit. Typickým příkladem je důraz kladený na barevnou přesnost a detail. Nejčastěji je to zpracování nejrůznějších multimédií, tvorba fotografického materiálu, 3D modelování a podobné činnosti. Nejinak je tomu i při sledování 4K filmů, k čemuž je vyšší rozlišení naprostou nezbytností.
Jsou tu samozřejmě situace, kdy naopak využijete nižší rozlišení u notebooku, jakým je FHD, popřípadě 2K, což je takový pomyslný střed mezi FHD a 4K. Je to například v situaci, kdy při hraní her hledáte určitý kompromis mezi kvalitou obrazu a přijatelnými nároky na výkon. Pakliže jím konkrétní notebook nedisponuje, vyplatí se sáhnout po nižším 2K rozlišení. Daný model notebooku bude i cenově dostupnější, takže pokud máte omezený rozpočet, dává nižší rozlišení smysl. A v podobných situacích bychom mohli pokračovat, což dokazuje třeba důraz kladený na delší výdrž akumulátoru. Za vyšším rozlišením se ostatně nemusíte hnát ani tehdy, využíváte-li notebook primárně ke kancelářské práci.
Jednou z velkých pomůcek při rozhodování týkajícího se volby rozlišení displeje bude samotná velikost notebooku. I když jde o individuální záležitost, existují pochopitelně obecná doporučení s úzkou vazbou mezi úhlopříčkou a rozlišením.
Obecně platí, že pro notebooky o velikosti 13" a 14" je uživatelsky ideální FHD rozlišení. V případě většího modelu připadá v úvahu ještě 2K rozlišení, které by mělo mít opodstatnění z pohledu využitelnosti. Naopak notebooky od 15,6" a více jsou ideální jak pro 2K, tak 4K rozlišení, ať už půjde o práci či zábavu. Do jisté míry nezapomeňte přihlížet i k typu panelu, zda se jedná o IPS nebo OLED. Běžní uživatelé si vystačí s FHD a 2K rozlišením, kreativci pravděpodobně sáhnou po 4K rozlišení. Vždy hleďte k výše uvedeným řádkům a zamyslete se reálně nad tím, zda je pro vás vyšší rozlišení u notebooku opravdu lepší volbou.