Výběr některých komponent výpočetní techniky vám mohou usnadnit benchmarky. Zjistěte, co jsou zač, jak v nich číst a jakého hardwaru se nejčastěji týkají.

Výraz benchmark se v oblasti počítačového světa používá celkem hodně. Prostřednictvím něho získáte číselný údaj, který má konkrétní vypovídací hodnotu. Obvykle prezentuje výkon výpočetní techniky z hlediska procesoru nebo grafiky. Benchmark vám umožní lépe si vybrat danou komponentu a zajistí přehledné srovnání mezi výrobky. Snadněji si tak zvolíte procesor, operační paměť a grafickou kartu určenou k vašim účelům.

Graf

S pomocí benchmarku získáte surový výkon, který se může v kombinaci s ostatními komponentami měnit. Jako výchozí bod při výběru je však zcela vypovídající a má dostatečnou hodnotu. Při porovnání jednotlivých benchmarků narazíte na různé metriky, zkratky a pojmy, v nichž je třeba se vyznat.

S jakými typy benchmarků se setkáte?

Nejprve začneme trochu obecněji, a to představením základních typů benchmarků. Jedním z nich jsou syntetické benchmarky. Vzhledem k tomu, že provádějí umělé matematické operace, dostanete z nich onen zmiňovaný hrubý výkon. Porovnávat můžete jednotlivé generace procesorů a grafických karet napříč různými modely.

Především hráči počítačových her vsadí spíše na In-game benchmarky neboli ty herní. Právě ty lze považovat za velice přesné, protože jsou vestavěné v počítačových hrách a předkládají skutečný herní výkon. Prostřednictvím nich se dopracujete k simulaci reálné zátěži. A s jakými benchmarky se lze setkat?

  • PCMark
  • 3DMark
  • Geekbench
  • UserBenchmark
  • PassMark neboli CPU Benchmark a další

Při hledáte výkonnostních údajů dejte zelenou spíše prověřeným benchmarkům s patřičnou pověstí a přesností. Takovým, u nichž je zaručena odpovídající objektivita. Využívat lze českých i zahraničních zdrojů, včetně specializovaných YouTube kanálů. Zapomeňte na benchmarky zacílené jen na marketingová čísla, jež jsou povětšinou nedůvěryhodná. Přihlížejte také ke stáří benchmarku, který by měl korespondovat se současností a realitou.

Základní pojmy benchmarků a metriky měření

V rámci benchmarků se samozřejmě setkáte s různými pojmy, potažmo měřenými hodnotami. Jedním z takových údajů je FPS neboli Frames Per Second – počet snímků za sekundu. S ním souvisí údaj Average FPS čili průměrná hodnota FPS. S pomocí ní zjistíte plynulost hraní v rámci počítačových her. Čím vyšší číslo, tím lépe. S plynulostí jako takovou souvisí i hodnota 1% Low / 0,1% Low. I zde platí, že byste se měli hnát za vyššími hodnotami. Benchmark prezentuje průměr nejhorších 1 % a 0,1 % snímků a vypovídá tedy o škubání nebo chcete-li trhání hry. Pokračovat bychom mohli třeba časem snímku čili Frame Time, což je v podstatě přesnější opak FPS. Tento údaj v milisekundách vypovídá o době potřebné pro vykreslení jednoho snímku.

Je pravdou, že spousta benchmarků se pojí primárně s hodnotami udávanými v bodech. Pro rychlé porovnání procesorů a grafik naprosto dostačující a přehledné řešení, kde vyšší číslo rovná se více výkonu. Například pro rychlost systému a hraní her přijde vhod sledovat jednojádrový výkon často označovaný jako Single-Core. Pokud plánujete na výpočetní technice používat náročné aplikace, streamujete, chcete se věnovat střihu videa nebo renderování, zacilte na vícejádrový výkon Multi-Core.

Správnost čtení v benchmarku je zásadní

Benchmark

Při porovnání výsledků benchmarku přihlížejte i k těm nejmenším detailům. Zajímejte se nejen o konkrétní komponenty, ale také ty ostatní, s nimiž byla celá počítačová sestava testována. Kupříkladu slabší procesor může celkový výkon brzdit a ovlivňovat výsledky. Podstatné je použití operačních pamětí. Důležité jsou detaily v podobě zapnutých přidružených funkcí v podání DLSS/FSR, což uměle ovlivní výsledky FPS.

O mnohém vypovídají teploty při dosaženém výkonu. Příliš velké teploty totiž mohou být předpokladem k throttlingu, což je snížení výkonu z důvodu přehřátí. Například u počítačových her je zásadní, v jakém režimu test probíhal, respektive jaké byly nastaveny detaily. S tím souvisí také výsledky v rámci daného rozlišení. Opět platí, že je třeba porovnávat stejné rozlišení, protože 98 FPS ve FullHD není to samé, jako 98 FPS ve 4K rozlišení.

Ať už budete v benchmarku porovnávat procesory, operační paměti, grafické karty a jiné komponenty, cilte na obdobnou produktovou nabídku. Objektivní určitě nebude srovnání procesoru za 20 000 Kč s tím za 5 000 Kč. U jednotlivých detailů vybraných metrik výkonu berte v potaz přetaktování, latenci a šířku pásma s ohledem na komponenty.

Výsledky benchmarků se jednoduše vyplatí

Ať už čerpáte z veřejných dat nebo provádíte vlastní testování hardwaru za pomoci speciální aplikace, přínos benchmarků je neoddiskutovatelný. Na jednu stranu vám pomohou při nákupu nové či repasované výpočetní techniky, kdy se dopracujete k objektivním datům a můžete si udělat reálnou představu o použití.

Zároveň docílíte zpětné vazby v rámci nejrůznějších upgradů. Například před výměnou a po výměně dané komponenty. Domůžete se reálných výsledků po přetaktování nebo overclockingu a dokonce vám benchmark může poodhalit a diagnostikovat problémy s počítačem. Jinými slovy objevíte tzv. úzká hrdla čili bottleneck vybrané komponenty. Benchmark je zároveň ideálním nástrojem pro optimalizaci výpočetní techniky a nalezení ideálního poměru cena/výkon.