Nejčastější mýty spojené s hardwarem

Mýty o výpočetní technice můžete slyšet dnes a denně. Obvykle jsou výplodem starých nepravd nebo marketingu. Nevěřte všemu, co se traduje mezi uživateli a poznejte nejčastější mýty.

Mýty spjaté s hardwarem mohou být dost často zavádějící a vedou obvykle ke špatnému nákupu výpočetní techniky, ať už jde o notebook nebo stolní počítače. Ne vždy je vše jednoduché pravdou. Mnohdy je třeba mít o oboru trochu povědomí, chápat souvislosti a nepropadat falešným hoax zprávám. Mýtů kolem hardwaru koluje více než dost, my vás nyní seznámíme alespoň s těmi nejčastějšími, čímž možná proměníme vaše špatné rozhodnutí v to dobré.

Více GHz znamená vyšší výkon výpočetní techniky

Jeden by si řekl, že když má procesor větší frekvenci udávanou v GHz, musí mít zákonitě vyšší výkon. Tato problematika je ale mnohem složitější a není tomu tak vždy. O mnohém totiž rozhodují i další faktory, mezi něž patří architektura procesoru, počet jader, vláken, ale také cache paměť. Není tak ničím neobvyklým, že procesor s menší frekvencí, avšak novější architekturou bude výkonnější nežli proces s více GHz, ale zastaralého typu. Mezigenerační rozdíly procesorů mohou být z hlediska výkonu značné.

Více jader přináší větší výkon

Toto tvrzení není tak úplně pravdivé. Více jader procesoru ještě nemusí znamenat více celkového výkonu, protože ne každá aplikace dokáže využít potenciál takového procesoru. Stále jsou využívány programy běžící na jednom vlákně, takže zbytek se "fláká". Proto je při výběru procesoru důležitý také výkon na jádro. S ohledem na používané aplikace může být šestijádrový procesor výkonnější nežli ten dvanáctijádrový.

Více ventilátorů rovná se lepší chlazení

U ventilátorů ve stolním počítači není důležitý jejich počet, ale především vhodné rozmístění. Právě to se promítá do správného airflow neboli optimálního proudění vzduchu. Tři ventilátory toho při ideálním nastavení uchladí více než šest chaoticky rozmístěných ventilátorů vytvářejících turbulence a foukajících proti sobě. Neřiďte se tedy počtem větráčků, ale spíše tím, aby utvářely přiměřený podtlak či přetlak, měli jasný směr, tedy nasávání vpředu a vysávání vzadu a zároveň jim v cestě nestály kabely a jiné komponenty.

Silnější zdroj je to nejlepší volbou

Na první pohled může toto tvrzení působit pravdivě, není tomu ale tak. Důvod je poměrně jednoduchý. Většina zdrojů dosahuje nejvyšší efektivity kolem 50 % až 70 %, takže když budete mít příliš silný zdroj, který nevyužijete, do tohoto rozsahu se vlastně ani nedostanete. Tím pádem máte větší ztráty, nižší účinnost apod. Vždy je vhodné volit zdroj s ohledem na aktuální výkon počítačové sestavy a na jeho samotnou kvalitu. Přehnaně výkonný, avšak nekvalitní a podezřele levný napájecí zdroj může postrádat jakékoliv prvky ochrany, mít špatnou regulaci napětí a tím pádem poškodit ostatní komponenty výpočetní techniky.

SSD disk se nikdy neopotřebuje

Spousta uživatelů notebooků a stolních počítačů žije v bláhové představě, že když pevné SSD disky neobsahují žádné pohyblivé části, nikdy se neopotřebují a jsou v podstatě nesmrtelné. Opak je však pravdou, protože každá paměťová buňka NAND má omezený počet zápisů. To znamená, že po určité době se opotřebuje a ztrácí na své spolehlivosti. I když se bavíme o dlouhých rocích životnosti v rámci běžného uživatele, nesmrtelnost u těchto disků zkrátka neexistuje. Tento neduh je často zmírňován pokročilými radiči pevných disků a rovnoměrným rozložením zápisu dat na SSD disk.

Více RAM zrychlí počítač a notebook

Toto tvrzení je určitou polopravdou. Ne pokaždé totiž využijete maximum operační paměti, kterou do své výpočetní techniky vložíte. Pakliže ji máte málo, pocítíte to, protože počítač začne data pro aplikace ukládat na pevný disk neboli swapovat, což je pomalejší nežli užití volné RAM. V tento okamžik vám nárůst operační paměti pomůže. Pokud ji však máte dost a přidáte další s cílem zrychlení, žádné se s největší pravděpodobností konat nebude. Například jako běžní uživatelé notebooku a stolního počítače jen stěží poznáte skok mezi 32 GB a 64 GB. Nehledě na to, že celkové zrychlení se odvíjí také od rychlosti a latence RAM.

Integrovaná grafika je často nepoužitelná

Jeden z mýtů, který se traduje především mezi hráči počítačových her a náročnými zpracovali multimediálního obsahu. Ano, integrovaná grafická karta je vhodná pro běžné použití, kdy je naopak více než dostatečná, rozhodně však není nepoužitelná. Novější procesory Intel a AMD s integrovanou grafikou zvládnou i nenáročné hry, bez problému přehrají 4K video a mnohé další. Jako běžní uživatelé výpočetní techniky dedikovanou grafickou kartu nepotřebujete a ve většině případů si vystačíte s tou integrovanou.

S přetaktováním získáte vysoký výkon navíc

Trend přetaktování procesorů platil spíše v dřívějších dobách, kdy taktování mělo větší význam a přínos. Dnes tomu už tak není, protože novodobé procesory jsou naladěné téměř na hranici svého maxima. Přináší automatické zvyšování taktu, umí lépe pracovat se spotřebou a teplotou. To vše probíhá automaticky. Pakliže využijete manuální přetaktování, výkon je obvykle zanedbatelný, akorát tím zvýšíte teplotu procesoru a jeho celkovou spotřebu.

Větší rozlišení monitoru/displeje zaručuje lepší obraz

Další částečná nepravda, protože rozlišní monitoru/displeje ještě nemusí být zárukou celkově lepšího obrazu. Jedná se pouze o jeden z parametrů rozhodujících o kvalitě zobrazení. Důležité jsou i mnohé jiné aspekty, mezi něž se řadí obnovovací frekvence, velikost monitoru/displeje, kvalita panelu a ostatní. Monitor s menším rozlišením, ale vyšší obnovovací frekvencí může mít lepší obraz než ten se 4K rozlišením a pouze 60 Hz.

Dražší základní deska rovná se vyšší výkon

Mýtus, který lze prostřednictvím pádných argumentů poměrně snadno vyvrátit. Dražší základní deska totiž nerozhoduje o samotném výkonu CPU a GPU, jak by si mohl, kdo myslet. Výkon rozhodně nezvyšuje, pouze přináší možnosti rozšíření, například prostřednictvím více konektorů. Dále poskytuje lepší napájení, stabilitu a nabízí případné přetaktování. Takže ano, dražší deska může mít s ohledem na vaše potřeby vyšší přínos, nezvýší však samotný výkon.

Teplota procesoru na 80 °C způsobí jeho poškození

Dnešní procesory nejsou z pohledu teploty natolik zranitelné, jako ty starší. Novodobé generace procesů jsou schopny dlouhodobě fungovat při teplotách 80 °C, což z hlediska provozu není ideální, na druhou stranu to není ani tragické. Moderní CPU jsou stavěná na vyšší teploty, mají ochrany proti přehřátí a dokáží automaticky snižovat výkon.

Častým vypínáním PC zkracujete jeho životnost

Mýtus, který plyne i z mnohých jiných segmentů kolem nás. V dřívějších dobách měly například žárovky omezený počet zapnutí a vypnutí a tento trend se přesunul i do počítačového světa. Dnes je tomu pochopitelně jinak. Novodobý hardware je navržen tak, aby přežil mnohá zapnutí a vypnutí. Rozhodně se bavíme tisících cyklech, takže svůj stolní počítač se nemusíte bát vypínat. Ba naopak, tímto krokem snížíte například opotřebí ventilátorů a zásadním způsobem šetříte energii, než kdyby byl PC stále zapnutý.

Nejnovější komponenty jsou zárukou vyššího výkonu

Je pravdou, že technologie se v dnešní době vyvíjí velice rychlým tempem. Ne vždy ovšem platí pravidlo, že s těmi nejnovějšími komponentami získáte automaticky ten nejvyšší výkon. Takové tvrzení není stoprocentně pravdivé. Důležitou roli totiž sehrávají takové faktory, jakými jsou kompatibilita s ostatním hardwarem, optimalizace systému a aplikací, včetně vašich reálných potřeb. Pokud využijete minimum výkonu svého notebooku či stolního počítače, výměnu nové a výkonnější komponenty v podstatě nepocítíte.