Rychlé nabíjení a vše, co byste měli vědět

Prostřednictvím nabíjení dodáte konkrétnímu zařízení dostatek elektrické energie, aby mohlo fungovat. V dnešní době však nemusíte čekat hodiny, než něco nabijete. Rychlé nabíjení je toho důkazem.

Nabíjení je něčím, bez čeho se v dnešní době neobejdete, pakliže využíváte zařízení fungující na baterii. Té je totiž nutné dodat potřebnou energii. Ať už se jedná o notebooky, tablety, mobilní telefony a jiná zařízení. A právě samotnému procesu nabíjení se budeme věnovat podrobněji.

Na jedné straně je zařízení s akumulátorem. Na druhé straně je nabíječka a mezi oběma se nachází propojovací kabel. Když zapojíte nabíječku do zásuvky, spustí se nabíjení. Vše je z uživatelského hlediska velice snadné a intuitivní. Málokdo však řeší to, jakými hodnotami se konkrétní zařízení nabíjí. Proud, napětí a výkon mohou značným způsobem ovlivnit nabíjecí proces, respektive zásadně zkrátit dobu nabíjení. To, že nabijete mobilní telefon za 30 minut místo 60 minut přijde jistě vhod. V této fázi je nejvyšší čas, začít rozebírat rychlé nabíjení.

Rychlé nabíjení je zkrátka rychlejší

Princip fungování rychlého nabíjení je v obecné rovině hodně jednoduchý. Stačí vám telefon či jiné zařízení s podporou rychlého nabíjení, které musí podporovat také nabíječka a kabel. S ohledem na použitý konektor a standard se setkáte s odlišným napětím. To je nejčastěji 5 V u mobilních telefonů a zároveň s proudem. Když se vezme proud a napětí, vznikne výsledek v podání výkonu udávaného ve Wattech. A právě výkon je vypovídající hodnotou rychlého nabíjení.

Každé zařízení je pochopitelně vybaveno regulačním obvodem. Ten je typickým ochranným prvkem zabraňujícím poškození baterie. Vedle toho jsou tu ochrany nabíječek eliminující přehřátí a přepětí. Kombinace všech prvků podporujících rychlé nabíjení má za následek rychlejší nabití baterie. Ta je v mnohých zařízeních chráněna tak, že například není tímto zvýšeným proudem nabíjena do sta procent, ale pouze do osmdesáti a následně dochází ke snížení nabíjecího výkonu.

Podpora rychlého nabíjení a vše kolem je samozřejmě nákladnější záležitostí oproti klasice. To znamená, že takové mobilní telefony jsou dražší než ty s běžným nabíjením. Na druhou stranu, můžete za pár minut nabít telefon třeba na 75 % a směle ho používat po zbytek dne.

Standardy rychlého nabíjení

Není rychlé nabíjení, jako rychlé nabíjení. Na trhu existuje hned několik standardů, které prezentují toto nabíjení. V mnoha případech jde o proprietární řešení týkající se jen konkrétní techniky, potažmo výrobce. Každý z daných standardů má pak trochu odlišné hodnoty, co se týče podporovaného proudu, napětí a výkonu. A na jaké nejčastější standardy narazíte?

• Quick Charge
• USB Power Delivery

Dva nejznámější standardy podporují velké množství zařízení odlišných značek. Quick Charge je standardem společnosti Qualcomm, takže se nabízí maximální kompatibilita s čipy Snapdragon. Široce používaný standard je realizován již v několikáté verzi a nabízí zpětnou kompatibilitu. První verze Quick Charge se objevila v roce 2013 a přinášela maximální výkon až 10 W. Následovala verze 2.0 v roce 2014 s podporou 18 W a verze 3.0 s výkonem až 36 W, která spatřila světlo světa v roce 2016.

O rok později se objevuje standard Quick Charge 4.0 a 4+, s pomocí něhož lze docílit maximálního výkonu až 100 W. S takovým výkonem nebudete primárně nabíjet mobilní telefony, ale třeba notebooky, a to skrze konektor USB-C. V této souvislosti se setkáte s názve USB Power Delivery, který je znám také pod zkratkou USB-PD.

Ostatní standardy rychlého nabíjení

Jak můžete správně tušit, fungování rychlého nabíjení se z velké části pojí s kompatibilitou jednotlivých zařízení. Výjimkou proto nejsou ani jiné standardy zaměřené na konkrétní značky. Typickým příkladem je standard Pump Express spojený s výrobcem MediaTek. Kompatibilní je například s Quick Charge 2.0 a využívají ho značky jako Sony a Doogee.

Dále jsou tu proprietární standardy, mezi které se řadí třeba Motorola TurboPower, kde narazíte na výkon nabíjení do 40 W. Podobně je tomu i u standardu Huawei SuperCharge. Ten je doménou značky Huawei a je plně kompatibilní s USB-PD. Zapomínat bychom neměli ani na standard společnosti OnePlus nesoucí název Warp Charge. Do roku 2018 byl označován, jako Dash Charge. Nyní se výkon tohoto standardu pohybuje mezi 20 W až 30 W.

Je pravdou, že vývoj těchto standardů jde neustále kupředu, takže se postupem času setkáte s vyššími verzemi standardů, a hlavně vyššími nabíjecími výkony. Na druhou stranu, rychlé nabíjení má nejenom svůj vývoj, ale také jisté limity.

Zapomeňte na velké baterie, volte raději rychlé nabíjení

Rychlé nabíjení mnohdy označované jako rychlonabíjení v dnešní době určitě má smysl. Pokud vyžadujete od svého mobilního zařízení celodenní výdrž, s největší pravděpodobností narazíte na telefony s vysokou kapacitou baterie, které jsou příliš rozměrné. V těchto situacích je mnohdy příjemnější volit kompaktnější model s menší baterií, ale rychlým nabíjením. Vždyť za pět minut můžete získat dalších pět hodin provozu baterie v závislosti na kapacitě a podporovaném standardu nabíjení.

Rychlé nabíjení je především o praktičnosti a úspoře drahocenného času. Už žádné celovečerní nabíjení zařízení, jako tomu bylo ještě před pár lety. Dnes má zelenou rychlonabíjení, což mnohdy ocení i samotné baterie, protože je nabíjíte častěji, ale nenecháváte je na nabíječce dlouhé hodiny. Při výběru nového zařízení tak přihlížejte k technickému parametru, kterým je rychlé nabíjení, podpora konkrétního standardu a maximální výkon nabíjení.