Prostřednictvím nabíjení dodáte konkrétnímu zařízení dostatek elektrické energie, aby mohlo fungovat. V dnešní době však nemusíte čekat hodiny, než něco nabijete. Rychlé nabíjení je toho důkazem.
Nabíjení je něčím, bez čeho se v dnešní době neobejdete, pakliže využíváte zařízení fungující na baterii. Té je totiž nutné dodat potřebnou energii. Ať už se jedná o notebooky, tablety, mobilní telefony a jiná zařízení. A právě samotnému procesu nabíjení se budeme věnovat podrobněji.
Na jedné straně je zařízení s akumulátorem. Na druhé straně je nabíječka a mezi oběma se nachází propojovací kabel. Když zapojíte nabíječku do zásuvky, spustí se nabíjení. Vše je z uživatelského hlediska velice snadné a intuitivní. Málokdo však řeší to, jakými hodnotami se konkrétní zařízení nabíjí. Proud, napětí a výkon mohou značným způsobem ovlivnit nabíjecí proces, respektive zásadně zkrátit dobu nabíjení. To, že nabijete mobilní telefon za 30 minut místo 60 minut přijde jistě vhod. V této fázi je nejvyšší čas, začít rozebírat rychlé nabíjení.
Princip fungování rychlého nabíjení je v obecné rovině hodně jednoduchý. Stačí vám telefon či jiné zařízení s podporou rychlého nabíjení, které musí podporovat také nabíječka a kabel. S ohledem na použitý konektor a standard se setkáte s odlišným napětím. To je nejčastěji 5 V u mobilních telefonů a zároveň s proudem. Když se vezme proud a napětí, vznikne výsledek v podání výkonu udávaného ve Wattech. A právě výkon je vypovídající hodnotou rychlého nabíjení.
Každé zařízení je pochopitelně vybaveno regulačním obvodem. Ten je typickým ochranným prvkem zabraňujícím poškození baterie. Vedle toho jsou tu ochrany nabíječek eliminující přehřátí a přepětí. Kombinace všech prvků podporujících rychlé nabíjení má za následek rychlejší nabití baterie. Ta je v mnohých zařízeních chráněna tak, že například není tímto zvýšeným proudem nabíjena do sta procent, ale pouze do osmdesáti a následně dochází ke snížení nabíjecího výkonu.
Podpora rychlého nabíjení a vše kolem je samozřejmě nákladnější záležitostí oproti klasice. To znamená, že takové mobilní telefony jsou dražší než ty s běžným nabíjením. Na druhou stranu, můžete za pár minut nabít telefon třeba na 75 % a směle ho používat po zbytek dne.
Není rychlé nabíjení, jako rychlé nabíjení. Na trhu existuje hned několik standardů, které prezentují toto nabíjení. V mnoha případech jde o proprietární řešení týkající se jen konkrétní techniky, potažmo výrobce. Každý z daných standardů má pak trochu odlišné hodnoty, co se týče podporovaného proudu, napětí a výkonu. A na jaké nejčastější standardy narazíte?
Dva nejznámější standardy podporují velké množství zařízení odlišných značek. Quick Charge je standardem společnosti Qualcomm, takže se nabízí maximální kompatibilita s čipy Snapdragon. Široce používaný standard je realizován již v několikáté verzi a nabízí zpětnou kompatibilitu. První verze Quick Charge se objevila v roce 2013 a přinášela maximální výkon až 10 W. Následovala verze 2.0 v roce 2014 s podporou 18 W a verze 3.0 s výkonem až 36 W, která spatřila světlo světa v roce 2016.
O rok později se objevuje standard Quick Charge 4.0 a 4+, s pomocí něhož lze docílit maximálního výkonu až 100 W. S takovým výkonem nebudete primárně nabíjet mobilní telefony, ale třeba notebooky, a to skrze konektor USB-C. V této souvislosti se setkáte s názve USB Power Delivery, který je znám také pod zkratkou USB-PD.
Jak můžete správně tušit, fungování rychlého nabíjení se z velké části pojí s kompatibilitou jednotlivých zařízení. Výjimkou proto nejsou ani jiné standardy zaměřené na konkrétní značky. Typickým příkladem je standard Pump Express spojený s výrobcem MediaTek. Kompatibilní je například s Quick Charge 2.0 a využívají ho značky jako Sony a Doogee.
Dále jsou tu proprietární standardy, mezi které se řadí třeba Motorola TurboPower, kde narazíte na výkon nabíjení do 40 W. Podobně je tomu i u standardu Huawei SuperCharge. Ten je doménou značky Huawei a je plně kompatibilní s USB-PD. Zapomínat bychom neměli ani na standard společnosti OnePlus nesoucí název Warp Charge. Do roku 2018 byl označován, jako Dash Charge. Nyní se výkon tohoto standardu pohybuje mezi 20 W až 30 W.
Je pravdou, že vývoj těchto standardů jde neustále kupředu, takže se postupem času setkáte s vyššími verzemi standardů, a hlavně vyššími nabíjecími výkony. Na druhou stranu, rychlé nabíjení má nejenom svůj vývoj, ale také jisté limity.
Rychlé nabíjení mnohdy označované jako rychlonabíjení v dnešní době určitě má smysl. Pokud vyžadujete od svého mobilního zařízení celodenní výdrž, s největší pravděpodobností narazíte na telefony s vysokou kapacitou baterie, které jsou příliš rozměrné. V těchto situacích je mnohdy příjemnější volit kompaktnější model s menší baterií, ale rychlým nabíjením. Vždyť za pět minut můžete získat dalších pět hodin provozu baterie v závislosti na kapacitě a podporovaném standardu nabíjení.
Rychlé nabíjení je především o praktičnosti a úspoře drahocenného času. Už žádné celovečerní nabíjení zařízení, jako tomu bylo ještě před pár lety. Dnes má zelenou rychlonabíjení, což mnohdy ocení i samotné baterie, protože je nabíjíte častěji, ale nenecháváte je na nabíječce dlouhé hodiny. Při výběru nového zařízení tak přihlížejte k technickému parametru, kterým je rychlé nabíjení, podpora konkrétního standardu a maximální výkon nabíjení.