Znáte rozdíly mezi BIOS a UEFI?

Pojmy BIOS a UEFI se týkají jedné a té samé věci, přesto jsou mezi nimi patřičné rozdíly. Jestliže nemáte představu o tom, co si pod těmito zkratkami představit, začtěte se do následujících řádků.

Každý uživatel výpočetní techniky má alespoň základní povědomí o tom, že při spouštění stolního počítače nebo notebooku dochází nejprve ke spuštění čehosi, co provede základní konfigurace, než budete moci plně využívat operační systém. A právě s touto fází souvisí dva uvedené výrazy BIOS a UEFI.

• BIOS – BASIC INPUT/OUTPUT SYSTEM
• UEFI – UNIFIED EXTENSIBLE FIRMWARE INTERFACE

Ve své podstatě jde o rozhraní základní desky, které má na starosti bootování počítače, potažmo spuštění plnohodnotného operačního systému.

BIOS je archaickou záležitostí

BIOS je pojmem známým především starším generacím. Klasické rozhraní BIOS totiž existuje od příchodu výpočetní techniky na trh. Zabudovaný systém počítačů uložený v paměti, který při startu úspěšně inicializuje vše potřebné, postará se o konfiguraci hardwarových prvků a v poslední řadě o spuštění operačního systému.

S pojmem BIOS se však v dnešní době příliš nesetkáte. Pojí se se starším hardwarem využívaným zhruba do roku 2012. Poté totiž přišel na přetřes systém UEFI, o němž si nyní povíme něco více.

UEFI v moderním podání

Systém UEFI je taktéž oddělený od operačního systému. Archaický BIOS pracující na šestnáctibitové platformě byl nahrazen UEFI někdy v roce 2012, kdy se na trhu objevil operační systém Microsoft Windows 8. Od té doby se stal nedílnou součástí jakékoliv další výpočetní techniky uváděné na trh. Systém UEFI oproti BIOS nabízí řadu zajímavých výhod.

• Přichází s propracovanějším a graficky přijatelnějším prostředím.
• Dochází ke zrychlení bootování daného počítače.
• Možnost nabootovat výpočetní techniku z libovolně velkého diskového oddílu.

UEFI, to je především řada benefitů předkládajících spoustu nového. Je to například tzv. Secure Boot, díky němuž lze na počítači spustit pouze certifikovaný operační systém, nikoliv škodlivý kód. Jak už bylo zmíněno, podpora se týká operačních systému Microsoft Windows 8 a vyšších. Pokud budete mít potřebu provozovat starší systém BIOS, většina novějších systémů UEFI nabízí i speciální emulaci označovanou zkratkou CSM čili Compatibility Support Module.

Co je to ESP oddíl?

Systém UEFI do značné míry startuje a funguje stejně, jako zastaralý BIOS. V tomto případě je však využíván vlastní zavaděč systému označovaný jako ESP. Zkratka se skládá z anglického výrazu Extensible Firmware Interface System Partion. Ten do celkem jasně napovídá, že tzv. zavaděč je uložen na speciální části disku. S ESP se samozřejmě pojí klady i zápory.

• Rychlejší start operačního systému Windows.
• Absence problémů s ovladači a jinými zaváděnými prvky.
• Disky musí být ve formátu GPT.
• Preferovány jsou 64bitové verze operačních systémů – obejít to lze prostřednictvím aktivního CSM.

Nutno podotknout, že tento speciální oddíl ESP vyčleněný pro bootování počítače musí být uložen na oddílu, který je formátován systémem FAT32.

Doplňující informace

Stručná zmínka by měla padnout také o tom, jak se můžete dostat do systému BIOS či UEFI. Po zapnutí stolního počítače nebo notebooku k tomu slouží funkční klávesa, která se liší podle značky počítače. Obvykle jsou to klávesy F2, F9, F10, F11, F12 a DEL.

Samotné ovládání v BIOS je realizováno za pomoci kláves na klávesnici. Modernější vzhled UEFI s grafickým rozhraním nabízí také ovládání myší, pokud je k výpočetní technice připojena. Co se týče položek, ty základní jsou u obou systémů totožné, UEFI pak přináší i nějaké další věci navíc. Pokud byste prostřednictvím špatného nastavení BIOS nebo UEFI narušili správný chod počítače a start operačního systému, můžete se obvykle vrátit k původní konfiguraci – položky Load Default, Výchozí nastavení apod.