Operační paměti jsou nedílnou součástí libovolné výpočetní techniky. Kromě těch klasických můžete narazit také na ECC paměti přinášející něco navíc. Zjistěte, co to vlastně je.
S pojmem operační paměť se setkáte v mnoha našich článcích a recenzích výpočetní techniky. Není se čemu divit. Jde o naprosto nezbytnou součást počítačů. Operační, vnitřní nebo chcete-li hlavní paměť počítače je využívána pro ukládání a čtení dat spuštěného programu. Její největší předností je oproti vnější paměti rychlost. Bez operační paměti by jenom stěží fungovaly vaše stolní počítače, notebooky a servery.
V jednom z našich předešlých článků jsme se zaměřili na to, jak vyměnit operační paměť. Nyní vám poodhalíme další možnosti této důležité komponenty výpočetní techniky. Nebude to rada typu, jak velké paměti zvolit, jaké mají mít provedení, frekvence, časování a ostatní parametry. Seznámíme vás se zkratkou ECC, která hraje ve světě operačních pamětí poměrně zásadní roli.
ECC je zkratkou cizojazyčného slovního spojení Error Correction Code. Když se zamyslíte nad doslovným překladem, dopracujete se k výrazům „kód opravující chyby“. Takový překlad může být pro mnohé uživatele trochu zmatečný, a právě proto vznikají následující řádky, abyste se dopracovali k požadované informaci.
Pod zkratkou ECC si představte technologii, která umožňuje zjistit a opravit chyby. Ty se za určitých okolností jednoduše mohou vyskytnout. Jejich podoba je celkem zřejmá. Prohození jedničky za nulu a naopak. K jejich vzniku samozřejmě nedochází tak často, přesto mohou vznikat a jsou u provozů, jenž takové chyby v žádném případě neakceptují. Z pohledu možného vzniku chyb se nabízí bezpočet příčin, k nimž může přispívat „zdravá“ radioaktivita, elektromagnetická interference, kosmické záření a mnohé další. Neznamená to pochopitelně, že k chybám dochází pouze na kosmických stanicích. I velké společnosti, jakými jsou třeba Google před zavedením ECC odhalily, že vznikají určité chyby za v časovém úseku jedna hodina na jeden bit. I když jde o malá čísla, mají na provoz negativní vliv.
K náhodné změně jedničky na nulu, a naopak dle nejrůznějších statistik dochází s narůstající kapacitou paměti. A nutno podotknout, že všichni uživatelé jsou s vyššími nároky na výkon lační po větší operační paměti. Technologie ECC je pak nástrojem sloužícím k minimalizaci takových chyb, které v určitých provozech mohou natropit poměrně dost závažných problémů.
Když se zahledíte na fyzický model ECC pamětí, pak si na první pohled řeknete, že jde vlastně o klasické operační paměti. Ano, tohle asi neprozradí žádné výraznější odlišnosti, i když tu jsou. Tyto paměťové moduly mají širší sběrnici, respektive prostor vyhrazený pro konkrétní čipy. V této souvislosti se setkáte se dvěma zásadními pojmy.
Právě o paritní bit kontrolního součtu je doplněna délka datové sběrnice. V praxi to pak funguje tak, že kromě samotných dat je načítán i paritní bit, který vlastně slouží pro porovnání aktuálně zpracovávaných dat. Kontrolovány jsou součty, jenž musí sedět, jinak dojde například k nesprávnému fungování programu apod. Při nesouhlasu kontrolního součtu se provedete třeba restartování výpočetní techniky.
Mnohé ECC paměti jsou z technologického hlediska posunuty ještě dál. Obsahují speciální EEPROM paměť, díky čemuž jsou označovány jako registrované. S nimi se vyhnete nežádoucímu restartu při chybě, protože tento typ paměti dokáže sám sebe označit za chybný. Ve své podstatě jdou technologie ECC pamětí natolik daleko, že umí chyby nejenom zjistit, ale také opravit.
S variantou paměti ECC se setkáte u nejrůznějších paměťových modulů, od těch DDR2, přes DDR3, DDR4, až po GDDR3, GDDR4 a GDDR5. Obecně lze říci, že jsou nedílnou součástí výpočetní techniky, na které se zpracovávají důležitá data. Tam, kde i chyba jednoho bitu může nadělat celkem nemilou paseku. Typickým příkladem jsou počítače využívané v medicíně, servery provozující databázové systémy, indexační servery, ale i výpočetní technika aplikovaná v leteckém provozu.
Na počátku všeho byly ECC paměti využívány hlavně u serverových řešení. Nyní už se s nimi můžete setkat u stolních počítačů a notebooků, kde vyžadujete bezchybnost práce operačních pamětí. Nutno však podotknout, že aby správně fungovaly ECC operační paměti, musí mít také podporu z pohledu hardwaru. Tzn. od procesoru, přes řadiče, až po systém. Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí ECC pamětí je nějaký ten čip navíc, je třeba počítat i s trochu vyšší spotřebou energie, k čemuž mohou přihlížet především uživatelé notebooků.
Použití ECC pamětí je tedy na zvážení a vy si musíte uvědomit, zda se vám taková investice vyplatí s ohledem na realizované úkony na výpočetní technice. Pakliže ano, nezbývá než si vybrat ty správné ECC paměti. Při jejich volbě je samozřejmě důležité určení, zda je použijete v serveru nebo v NAS. Dále se zaměřte na velikost operační paměti RAM, frekvenci paměti a propustnost udávanou v MB/s. Ještě, než se pustíte do nákupu konkrétních ECC pamětí, důkladně si ověřte jejich kompatibilitu s vámi provozovaným hardwarem.