Před několika lety byl hlavním zdrojem výkonu procesor. Staral se o všechno. Dnes mu mnoho práce ubírají specializované karty. Především grafické karty s 3D akcelerací a zvukové karty s podporou více kanálového zvuku a dalších standardů. Podívejme se nyní podrobněji na to, jak grafické a zvukové karty fungují.

Grafické karty

Popis funkce

Základní funkce grafické karty je převádět data z počítače do takové formy, aby je bylo možné zobrazit na monitoru. V poslední době přebírají grafické karty i funkci 2D a 3D akcelerátorů. Grafická karta velmi úzce spolupracuje s procesorem a provádí náročné 3D výpočty. Díky tomu, že má svůj vlastní specializovaný procesor, který podporuje zpracování častých grafických výpočtů na hardwareové úrovni, dokáže zpracovávat grafiku daleko rychleji než procesor. Toho se využívá především u her, které bývají na zpracování grafiky nejnáročnější.

Základní specifikace

Výstupy

Grafická data se z počítače do monitoru dlouho přenášela pomocí konektoru D-SUB. Tento konektor je stále nejrozšířenější. Některé kvalitnější LCD monitory podporují i možnost přímého připojení digitálního signálu pomocí konektoru DVI. Obraz je potom kvalitnější. Pokud máte tedy LCD monitor s digitálním vstupem, myslete na to, že i vaše grafická karta musí podporovat digitální výstup.

Paměť

Protože grafické karty mají svůj vlastní grafický procesor (nazývaný též GPU), potřebují i svou paměť. Základní rozdělení grafických karet podle paměti je na integrované karty se sdílenou pamětí a na samostatné grafické karty s vlastní pamětí. Integrované grafické karty jsou součástí základní desky, mají malou spotřebu, jsou levné a mají nízký výkon. Samostatné grafické karty se připojují k počítači prostřednictvím slotů (dnes zejména AGP a PCIe). Samostatné karty jsou dražší, mají vyšší výkon a nejvýkonější karty vyžadují i masivní chlazení.

  • Integrované grafické karty se sdílenou pamětí

U integrovaných karet se často setkáváme s grafickými paměťmi se sdílenou pamětí. Grafické karty se sdílenou pamětí využívají část operační paměti počítače k ukládání grafických dat. Protože se tak grafická karta dělí o paměť s procesorem, který má pro přístup do paměti vyšší prioritu, je zpracování dat pomalejší. Také tak přijdete o část operační paměti. S kartou, která má 64MB sdílené paměti se sníží operační pamět o 64MB. Například místo 256MB RAM budete mít jen 192MB RAM. U karet se starší grafické karty s AGP bylo možné provádět ve sdílené paměti pouze AGP texturing, ovšem z paměti šlo pouze číst. U PCIe umějí karty do sdílené paměti RAM i zapisovat, takže ji lze použít jako plnohodnotný frame buffer a mezipaměť.

Karty se sdílenou pamětí jsou vhodné pro kancelářské aplikace, sledování filmů a další graficky nenáročné aplikace. Levné integrované grafické karty jsou dnes nedílnou součástí většiny základních desek. Základní desky jsou zároveň připraveny na použití samostatných výkonných grafických karet. Při připojení samostatné grafické karty se automaticky odpojí integrovaná karta.

  • Samostatné grafické karty s vlastní pamětí

Protože samostatné grafické karty pracují s velmi velkými objemy dat, musí být výkonné samostatné karty vybaveny rychlými paměťmi. V nejrychlejších grafických kartách se tedy setkáváme s paměťmi DDR2 nebo dokonce s DDR3 s vysokými taktovacími frekvencemi. Velmi často se využívají paměti GDDR2/3, které jsou specializované na práci s grafikou. Paměti GDDR2 a GDDR3 se liší především spotřebou. Novější GDDR3, za jejichž vývojem stojí především ATI, mají nižší spotřebu a používají vyšší taktovací frekvence.

Sloty

Pro samostatné grafické karty se využívá nejčastěji slot AGP a PCI Express (PCI-E). PCI-E sloty jsou novější a podporují dvojnásobně vyšší přenosovou rychlost než nejvýkonnější sloty AGP 8x. Při koupi grafické karty si tedy nejprve zjistěte, jakým slotem je vybavená vaše základní deska. Většina grafických karet se v současné době dělá pro sloty AGP i pro PCI-E. Nejrychlejší karty už bývají jen pro PCI-E, protože by je slot AGP „brzdil“. Pokud si chcete kupovat nový počítač na hry, určitě by měl mít slot PCI-E.

Další technologie

SLI, CrossFire – pomocí těchto technologií je možné připojit do systému dvě grafické karty. Technologii s názvem SLI podporuje nVidia. CrossFire je technologie od konkurenční ATi.

TurboCache (TC), HyperMemory (HM) - dvě velmi podobné technologie od nVidie (TurboCache) a Ati (HyperMemory), které nabízí kompromis mezi cenou a výkonem karty. Karta má vlastní rychlou paměť o malé kapacitě do které se ukládají nejvíce používaná data a ještě využívá navíc paměť sdílenou.

Jakou třídu grafických karet zvolit?

Počítače pro kancelářské aplikace

Pokud nehrajete hry a podobné náročné 3D aplikace, jako je třeba 3D modelování, sledování HD-DVD filmů a podobně, stačí vám integrovaná grafická karta nebo levná karta do cca 1500,- Kč (např ATi Radeon X300 HM nebo nVidia GeForce 6200 TC).

Jednodušší hry a sledování HD-DVD filmů

S grafickou kartou do 4000,- Kč si přijdou na své i nenároční počítačoví hráči a ti, kdo chtějí sledovat HD-DVD filmy s rozlišením 720p. Vhodným kandidátem pro tuto třídu jsou karty Ati Radeon X1300, X700 nebo nVidia 6600.

Multimediální počítače

Do této kategorie patří karty, které pořídíte asi do 6500,- Kč. Takové karty uspokojí i náročnější hráče a ty, kdo chtějí sledovat HD-DVD filmy s kvalitním rozlišením 1024p. Do této kategorie patří karty Ati Radeon X800 a X1600 nebo nVidia GeForce 6800 a 6600 GT.

Náruživí hráči

Nejvyšší nároky na grafickou kartu mají většinou náruživí počítačoví hráči. Pokud si chcete užít hru v rozlišení 1600x1200, musíte sáhnout hlouběji do peněženky. Odměnou za to vám bude velmi realistický zážitek ze hry. Grafické karty s cenou do 10 000,- zvládají většinu her, i když je třeba někdy vypnout nejvyšší detaily nebo snížit rozlišení. Pokud jste ochotni investovat do grafické karty i 20 000,- můžete hrát bez kompromisů. Výkonově jsou nyní na špici grafické karty Ati Radeon X1900 a X1800 nebo nVidia GeForce 7800.

Jak zvýšit výkon grafických karet?

Je několik možností, jak zvýšit výkon grafické karty. Jednou z nejjednodušších je přetaktování karty pomocí software. Někdy dostanete takový software na CD přímo s grafickou kartou. Můžete použít i další software jako je například RivaTuner, který je určený pro karty nVidia nebo AtiTool pro karty Ati. Někdy dojde ke zvýšení výkonu i nainstalováním nových ovladačů karty.

Druhou náročnější metodou zvýšení karty je otevření zamčených pipeline. Některé karty se liší jen počtem jednotek, které paralelně zpracovávají grafické operace, říká se jim pipeline. Pro výrobce karet je často jednodušší vyrábět jeden druh karet a potom u levnějšího modelu softwareově zamknout některé pipeline. Pokud nahrajete do karty jiný BIOS, můžete u ní někdy zvýšit rapidně celkový grafický výkon. Tento tunning je možné udělat jen u některých karet a je dobré mít už nějaké zkušenosti.

Zvukové karty

Popis funkce

Zvukové karty slouží k převodu digitálních dat na analogový zvukový signál a opačně převod zvukového signálu do digitální podoby. Dnešní zvukové karty podporují většinou i vícekanálový prostorový zvuk.

Základní specifikace

Zatímco integrovaná grafická karta je vhodná jen pro kancelářské aplikace, s integrovanou zvukovou kartou si vystačí většina uživatelů. Dnes podporují i integrované zvukové karty vícekanálový zvuk. Pro přehrávání filmů, hudby a hraní her tedy stačí integrovaná zvuková karta. Samostatnou grafickou kartu využijí především profesionální hudebníci, zvukaři a ti, kdo vyžadují maximální kvalitu poslechu. Zvuková karta se připojuje většinou do PCI slotu.

V prodeji jsou také kvalitní externí zvukové karty s dálkovým ovládáním. Ty najdou své uplatnění například u starších počítačů a notebooků, které nenabízí kvalitní vícekanálový výstup s prostorovým zvukem. Pomocí této externí zvukové karty snadno docílíte i u těchto zařízení plnohodnotný zážitek při hraní her nebo při poslechu multimédií.

Výhodou je také dálkové ovládání karty. V dnešní době, kdy se dostává do popředí domácí kino, je dálkový ovladač zvuku dobrým doplňkem počítače.

Zvukové karty mají následující výstupy:

Line In – vstup pro zvuk z externího zařízení (např. HiFi souprava).

Mic In - konektor pro připojení mikrofonu.

Line Out - výstup pro připojení aktivních reproduktorů nebo zesilovače. Zvukový výstup je tak zpravidla kvalitnější, protože se obchází zesilovač na kartě, který není příliš kvalitní.

Speaker Out - výstup pro připojení sluchátek nebo reproduktorů. Výkon zesilovače na zvukové kartě bývá cca 5-8 wattů.

Joystick/MIDI - buďto můžete připojit joystick, gamepad apod., nebo hudební nástroj, který má možnost napojení na počítač pomocí MIDI.

Rady na závěr:

Grafická karta

  • výkonná grafická karta má význam jen s výkonným procesorem. (cena grafické karty by měla odpovídat zhruba ceně procesoru)

  • karty s označením SE a LE mají nižší výkon.

  • 256MB a více paměti má význam až pro herní počítače a náročné 3D aplikace

  • Pro kancelářské aplikace stačí karta se 64MB až 128MB nebo se sdílenou pamětí.

  • Výkonné grafické karty využijí svůj výkon jen v PCI-E

  • nejvýkonnější grafické karty mají často hlučné aktivní chlazení.

Zvuková karta

  • samostatná zvuková karta má význam jen pro profesionální využití

  • pro přehrávání videa se může hodit externí zvuková karta na dálkové ovládání