Monitor je nedílnou součástí výpočetní techniky v podobě stolního počítače, ale také notebooku. Věděli jste ale o tom, že není barevné podání jako barevné podání? Náročnější uživatelé by neměli podceňovat kalibraci monitoru.
Monitor je v podstatě zobrazovací plocha, skrze níž nahlížíte na dokumenty, fotografie, multimédia nebo herní příběhy. Tato důležitá část počítače má bezpochyby široké uplatnění a holý počítač bez monitoru by vlastně nemohl fungovat. Spousta uživatelů výpočetní techniky si jistě uvědomuje kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými modely monitorů. Málokdo však tuší, že kromě prezentovaného rozlišení a velikosti mohou být rozdíly také z pohledu zobrazovaných barev.
Ano, v rámci kancelářské práce naprosto bezpředmětná informace. Pokud ovšem patříte k zpracovatelům multimediálního obsahu v podobě videa a fotografie nebo se na počítači věnujete grafice obecně, jde o hodně důležitou věc. Podstatnou roli sehrává několik zásadních parametrů.
Nutno podotknout, že na trh vstupují monitory s odlišnou kvalitou, a hlavně nastavením těchto hodnot. Výsledek je potom takový, že dva různé monitory mohou zobrazovat naprosto rozdílný obraz. A to při úpravě fotografií nechcete. Navíc, když taková fotka půjde následně do tisku. Musíte si být jisti, že vše na fotopapíře bude odpovídat tomu, co vidíte na monitoru. Právě v této fázi vstupuje do hry kalibrace.
Jak asi správně tušíte, kalibrace monitoru je v podstatě nastavení výše uvedených parametrů, které odpovídají určitým referenčním hodnotám. Mimo to v daných světelných podmínkách. Díky tomu máte jistotu, že například modrá je opravdu modrá a bude vypadat totožně na všech kalibrovaných monitorech. Souběžně s tím máte záruku, že i tisk odpovídá výstupním barvám.
Jak už jsme uvedli v úvodu tohoto článku, přesnost barev je zásadní především pro ty, kdo pracují s fotografiemi, videi a grafikou, protože musí tvořit svoji práci s naprosto přesným výstupem. S pomocí kalibrace monitoru dochází k vytvoření konkrétního barevného profilu. V tomto směru se setkáte se dvěma typy kalibrací.
Jeden ze způsobů, jak přistupovat ke kalibraci monitoru. Jde o méně přesné řešení, v rámci něhož můžete měnit barevný profil prostřednictvím souborů s příponou ICC. Přesně tak je označován profil dat souvisejících s barevným podáním daného zařízení. Tyto informace jsou předávány konkrétnímu počítači a aplikovány při zobrazování obsahu na monitoru. Setkat se můžete s univerzálními nastaveními, ale také těmi určenými pro konkrétní typy monitorů, které jsou mnohem přesnější a věrohodnější. Právě díky tomu poznáte, že se nemusíte spoléhat pouze na standard sRGB, ale i jiný, jako je AdobeRGB a jiné v závislosti na tom, co od monitoru vyžadujete.
Pojďme si ale prozradit, jak vlastně provedete softwarovou a zároveň méně přesnou kalibraci monitoru prostřednictvím operačního systému Windows 10 a Windows 11. K tomu slouží kalibrační nástroj, který spustíte dvěma odlišnými způsoby.
Obě dvě cesty spustí nástroj pro kalibraci monitoru ve Windows. K dispozici vám bude průvodce, skrze něhož ručně nastavíte hodnotu gamma, jas, kontrast a podání barev. V případě jednotlivých kroků budete porovnávat správné zobrazení snímku s tím aktuálním. Alternativou nastavení kalibrace monitoru v operačním systému Windows jsou další aplikace nebo dokonce weby kde se lze domoci změny nastavených hodnot. Ne nadarmo je však tento způsob označován, jako kalibrace na oko.
Druhou a mnohem přesnější cestou pro kalibraci monitoru je kalibrace prostřednictvím speciální sondy. Ta je označována jako kolorimetr. Pokud vyžadujete přesnou kalibraci, která se zároveň může měnit v závislosti na daném prostředí a umístění monitoru, je tohle ta nejpřesnější volba. Pod pojmem kalibrační sonda si můžete představit menší optické zařízení. To je s počítačem nebo notebookem propojeno za pomoci kabelu. Součástí sondy je pochopitelně i software, skrze který jsou vyhodnocovány jednotlivé údaje.
A jak takový proces kalibrování vlastně probíhá? Na počátku všeho je základní příprava monitoru. Tu je třeba provést před každou hardwarovou kalibrací.
Pak přichází na přetřes samotné aplikování kalibrační sondy. Z ní se obvykle sundá krytka a sonda se umístí doprostřed obrazovky. Se sondou zacházejte podle přiloženého návodu. Sonda by měla být k displeji přitisknutá opravdu dobře, aby vlivem mezer nevznikaly jakékoliv odchylky při kalibraci. Nastavení fyzických hodnot monitoru je pak individuální záležitostí, kdy budete vycházet z pokynů ke konkrétnímu modelu kalibrační sondy.
O kvalitách obou kalibrací jste si do jisté míry udělali obrázek z výše popisovaných informací. Nyní budeme v případě porovnání těchto metod ještě trochu více konkrétnější. Pokud jde o kalibraci softwarovou, tak je to ve své podstatě jen vytvoření barevného profilu předaného grafické kartě, kdy dochází ke změně zobrazovaných informací. Vzhledem k tomu, že barevný profil má podobu souboru v daném počítači, při připojení k jiné výpočetní technice budou zobrazované hodnoty opět jiné.
Kdežto u hardwarové kalibrace za pomoci kalibrační sondy dochází ke změně LUT tabulky, tedy k úpravě nastavení samotného monitoru. Ten můžete následně připojit k jinému počítači a bude zobrazovat ty správné barvy. Nutno podotknout, že takto důsledná kalibrace je možná u profesionálních monitorů. Obvykle se setkáte s monitory, které jsou výrobcem pevně kalibrovány, a tak můžete změnu provádět pouze skrze softwarovou kalibraci. Mějte na paměti, že kalibrování monitorů a nastavování přesných hodnot je obecně složitou tematikou a vyžaduje jisté znalosti z tohoto oboru.