Jedním z nejpoužívanějších síťových propojovacích prvků jsou UTP kabely. Jinak označovaná kroucená dvojlinka, která může nabývat odlišných podob. A právě značení síťových kabelů prozrazuje mnohé o jejich vlastnostech.
UTP kabel, to je základní označení síťového kabelu neboli krouceného páru v angličtině označovaného jako twisted pair. Tyto kabely nachází své primární uplatnění při tvorbě počítačových sítí. Užívány jsou také v telekomunikacích. Čtyři kroucené páry jsou mezi sebou ještě dále propletené. Tato metoda výroby je z důvodu minimalizace venkovního rušení.
Konce těchto kabelů jsou opatřeny všem dobře známým konektorem RJ-45, který je považován za síťový konektor. Vybaveny jsou jím notebooky, stolní počítače, servery a mnohé jiné síťové prvky v podobě routerů, switchů a ostatních.
Jak už jsme prozradili v úvodu tohoto článku, označení UTP je tím základním pro síťové kabely tohoto typu. Setkat se však můžete s řadou nejrůznějších druhů těchto kabelů, které se liší svým označením, a tím pádem i odlišnou úrovní stínění.
Kromě tohoto základního dělení TP kabelů je tu ještě další rozdělení. Vedle písmen uvedených před "TP" značících stínění krouceného páru lze narazit na varianty s lomítkem (např. S/UTP, F/FTP apod.). Toto písmeno pak značí stínění celého kabelu. Volit tak můžete stínění za pomoci hliníkové folie, která přináší o trochu vyšší mechanikou odolnost, a hlavně elektrickou funkcionalitu v podobě absence rušení. Stínění opletením je pak o něco flexibilnější.
Vzhledem k tomu, že tyto kabely nalezly své primární uplatnění při tvorbě počítačových sítí, zajímat byste se neměli pouze o označení související se stíněním kabelu v závislosti na jeho použití. Důležitá je také šířka pásma, z níž logicky vyplývá přenosová rychlost a uplatnění kabelu. Postupem času došlo k vývoji hned několika kategorií síťových kabelů. Zde je výčet těch nejpoužívanějších.
Dvě výše popisovaná označení těchto kabelů patří k těm nejdůležitějším a k nim byste měli přihlížet v závislosti na topologii navrhované počítačové sítě. Kromě nich se však vyplatí znát i další dělení síťových kabelů. Je to například podle počtu párů v kabelu. Standardem je již zmiňovaný osmivodičový kabel se čtyřmi kroucenými páry. Pokud jde o telekomunikační vedení, můžete narazit ještě na padesátivodičový kabel s dvaceti pěti páry.
Výjimkou není ani dělení v závislosti na prostředí. Standardní síťové kabely nachází své upotřebení ve vnitřních prostorách. Při venkovním užití může vlivem povětrnostních podmínek dojít k praskání izolace a ztrátě pružnosti. Proto se pro ryze venkovní a namáhané účely volí kabely se speciální ochranou proti ultrafialovému záření. Jejich životnost je pak mnohonásobně delší než u standardních UTP kabelů. Jak vidíte, není kabel, jako kabel a u těch síťových to platí dvojnásob.