S jakými síťovými protokoly se můžete setkat?

Práce na síti, potažmo na internetu je řízena jistými pravidly. Svoji důležitou roli v tomto online světě sehrávají síťové protokoly. Zjistěte, o jaké jde a co mají vlastně na starost.

Síťový protokol je určitým standardem týkajícím se elektronické komunikace. Definice pravidel zaměřených na konkrétní přenos dat. Takové protokoly mají spoustu vlastností promítajících se do vzájemné komunikace. Vzhledem k tomu, že tato komunikační pravidla využíváme dnes a denně, vyplatí se o nich vědět něco více. V tomto ohledu rozlišujeme protokoly cílené na odlišné prostředí.

• Protokoly TCP/IP
• Elektronická pošta
• Webové stránky
• Přenosy souborů

V jednom z našich minulých článků na téma Počítačové sítě – slovník pojmů jsme vás s některými protokoly seznámili okrajově. Nyní vám je představíme podrobněji.

Protokoly TCP/IP

Tato skupina protokolů slouží ke komunikaci a připojení k internetu. Už v samotném názvu skupiny se objevují dva nejzásadnější protokoly. Je to protokol TCP, IP a také DHCP.

Zkratka protokolu TCP znamená Transmission Control Protocol. Ve své podstatě jde o ten nejzákladnější protokol síťové vrstvy. Umožňuje oboustranný přenos dat a úzce souvisí s IP protokolem, respektive funguje na základě IP adres. Protokol vytváří virtuální okruh mezi koncovými body, například v podání aplikací. Tento protokol je víceméně neměnný už nějakou tu řádku let, konkrétně od roku 1974.

Dalším úzce souvisejícím protokolem je IP neboli Internet Protocol. Jeho název je celkem jasně vypovídající. Tento protokol je využíván jako základní pilíř pro internetové připojení. Zařízení zapojená v síti využívají IP adres pro jedinečné rozlišení cílového prvku. O roku 1981 se používá protokol IPv4 a od roku 1996 také IPv6.

Kapitolou samou o sobě je protokol DHCP čili Dynamic Host Configuration Protocol. Ten slouží primárně k přidělování IP adres. Využíván je pro automatickou konfiguraci výpočetní techniky připojené do počítačové sítě. Zajišťováno je dynamické přidělování IP adres.

Protokoly elektronické počty

Dnes a denně si se svými přáteli, obchodními partnery a kolegy v práci posíláme e-maily. A právě v případě e-mailové komunikace hrají velice důležitou roli protokoly určené pro přenos e-mailů. V tomto směru hovoříme o protokolech POP, SMTP a IMAP.

POP protokol je zkratkou slovního spojení Post Office Protocol. Protokol pracující skrze TCP/IP. Využíván je pro stahování e-mailových zpráv do poštovních klientů. Od roku 1996 se používá verze protokolu POP3. S pomocí tohoto protokolu stáhnete všechny zprávy ze serveru do svého notebooku nebo stolního počítače. Díky tomu je máte dostupné offline, jsou tedy uloženy lokálně.

Opakem protokolu POP je IMAP neboli Internet Message Access Protocol. Prostřednictvím tohoto protokolu lze kontrolovat e-maily na serveru, tím pádem je nemusíte stahovat. Protokol IMAPv4 je používán od roku 1996. IMAP protokol je upotřebitelný také u lokálních poštovních klientů, kteří skrze něj přistupují na sever, kde lze zprávy mazat, přesouvat, upravovat apod.

Skupinu těchto dvou protokolů lze uzavřít zkratkou SMTP – Simple Mail Transfer Protocol. Právě skrze něj dochází k přenášení e-mailů. Jedná se o kanál zajišťující přímé spojení, tedy doručení zprávy do schránky adresáta. Následně je možné s daným e-mailem pracovat prostřednictvím protokolů POP a IMAP. Historie protokolu SMTP sahá do roku 1982. K jeho vylepšení došlo po dlouhých letech v roce 2001.

Protokoly webových stránek

S elektronickou komunikací, potažmo s internetem jako takovým nesouvisí pouze protokoly týkající se e-mailové komunikace. Využívány jsou také protokoly pro webové stránky, respektive webové prohlížeče. Typickým příkladem je protokol HTTP, HTTPS a HTTP/2.

Protokol HTTP neboli Hypertext Transfer Protocol je určený pro komunikaci v rámci celosvětové sítě. Právě tento protokol vám umožní zobrazovat webové stránky v internetovém prohlížeči, ať už na výpočetní technice, chytrém telefonu či jiném zařízení. V roce 2015 přišel vylepšený standard HTTP/2.

Určitou nadstavbou protokolu HTTP je protokol HTTPS. V jeho případě je kladen důraz na zabezpečenou komunikaci. Využívána je autentizace a šifrování mezi oběma stranami provádějícími komunikaci. Tento protokol byl nejprve používán při práci s citlivými daty na webových stránkách, nyní se stal víceméně standardem.

Protokoly pro přenos souborů

Nyní už víte, že existují základní protokoly tvořící samotnou internetovou síť, protokoly umožňující zobrazování dat na webových stránkách a stahování souborů, včetně e-mailové komunikace. Nakonec je ale třeba se zmínit ještě o jedné skupině protokolů. Jde o speciální typy protokolů určených přímo pro přenos souborů. Jsou to protokoly FTP, FTPS a SFTP.

File Transport Protocol, přesně za tímto slovním spojením se skrývá zkratka FTP. Tento protokol umožňuje oboustranný přenos souborů mezi dvěma počítači, které nejsou na jedné síti. Stačí jen připojení k internetu, použití vhodné aplikace, respektive FTP klienta a přenos může začít. I když jsou využívány přístupové údaje pro přístup, nepojí se protokol FTP se zabezpečenou komunikací. Vše je přenášeno nešifrovaně.

Vyšší míra zabezpečení je řešena prostřednictvím protokolu FTPS. Setkat se můžete i s označením FTP/SSL. Ve své podstatě jde o rozšíření základního protokolu FTP, kde je zajištěn bezpečný přenos dat. Podmínkou ovšem zůstává, že FTPS protokol podporují obě strany provádějící přenos souborů.

Následnou odnoží FTPS je protokol SFTP. Za touto zkratkou se skrývá označení SSH File Transfer Protocol. K přenosu dat se využívá SSH, což nabízí vyšší míru zabezpečení a zároveň některé věci navíc, jakými jsou vzdálené operace nad přenášenými soubory. I zde je pro plnohodnotný přenos souborů vyžadována podpora SFTP. Nutno podotknout, že FTPS není to samé jako SFTP.

Setkat se samozřejmě můžete s celou řadou dalších síťových protokolů, kterých existuje více než dost. Typickým příkladem jsou IRC, Telnet, UDP a mnohé jiné. Výše uvedených seznam je však nejpoužívanějším základem, o jehož významu by měl vědět každý člověk zajímající se o výpočetní techniku a síťovou komunikaci.